top of page

Jsme socialisté!

Aktualizováno: 9. 4. 2023

“Jsme socialisté, jsme nepřátelé dnešního kapitalistického ekonomického systému kvůli vykořisťování sociálně slabých, kvůli nespravedlivým mzdám, a protože kapitalismus hodnotí lidské bytosti podle bohatství a majetku namísto zodpovědnosti a výkonnosti. Jsme rozhodnuti bezpodmínečně zničit tento systém.“ Adolf Hitler na prvomájovém průvodu z roku 1927

Pálení knih - Německo 1933
Pálení knih - Německo 1933

30. ledna uběhlo devadesát let od uchopení moci nacionálními socialisty. Lze si k tomuto hrůznému výročí připomínat cokoliv. Nicméně osobně bych se pozastavil nad myšlenkou, které nám je mnoho let podsouvána. A to, že nacionální socialismus je krajní pravice. Pokusím se vysvětlit, že s pravicí a už vůbec ne s krajní nemá "nacismus" nic společného. Dotkneme se zde témat, které vydají na samostatné knihy a odborné práce, nicméně se pokusím krátce podstatu problému vysvětlit.


Nutno říci, Adolf Hitler nacionální socialismus nevymyslel. On ho jenom dotáhl k „dokonalosti“ a plné výkonnosti. Kořeny nacionálního socialismu, než se Adolf Hitler stal známou postavou, lze vystopovat již v devatenáctém století nejen v německých zemích, ale i na území Čech v pohraničí v německy mluvící menšině, kdy se toho hnutí paralelně vyvíjelo se svými soukmenovci v Německu. Namátkou Rudolf Jung, Hans Knirsch nebo Hans Krebs. Aby toho nebylo málo, v Čechách se vyvinulo hnutí a strana Českých národních socialistů, kteří oproti německým totalitním národním socialistům byli demokratickou stranou. Ano. Petr Zenkl, Milada Horáková, Fráňa Zemínová a v neposlední řadě i Edvard Beneš.


požár Říšského sněmu - Berlín 27. února 1933
požár Říšského sněmu - Berlín 27. února 1933

Jen to jen malá ukázka toho, že nic nevzniklo na zelené louce příchodem Adolfa Hitlera, Každopádně k meritu věci. Jak jsem napsal. Je nám podsouváno, že nacionální socialismus je krajní pravice. Intenzita tohoto názoru má v příčiny v poválečném uspořádání společenského řádu, zvláště v Evropě. Tím uspořádáním bylo keynesiánské uspořádání ekonomie a sociální stát. A zde se levicové a socialistické strany, zvláště v Evropě dostaly ke střetu s principy vedení společnosti a ekonomie s nacionálním socialismem. Celkem obstojně se po svržení „nacismu“ v Čechách pokoušel vysvětlovat národní socialista Petr Zenkl. Vše je popsané v knize „Národ ho potřeboval.“ Z roku 1994, která vyšla k 110. výročí narození PhDr. Petra Zenkla, Klubem Dr. Milady Horákové.


Jaký je tedy rozdíl mezi levicí a pravicí? Jistě je to téma, které nedá spát ani v dnešní době společensky zaměřeným občanům. Zde může pomoc naprostý základ. A to je míra, jak a kdy zasahuje stát do chodu společnosti, ekonomie a individuálních svobod člověka. Státní zásahy, plánované hospodářství několikaletých cyklů, versus volný trh a tržní hospodářství. Kolektivismus oproti individualismu.Výroba a služby na základě potřeby státu oproti požadavku trhu a spotřebitele. To jsou jedni za základních aspektů. Aby toho nebylo málo, lze vše ještě dělit na liberální a konzervativní. Přeci jenom na levém spektru je značný rozdíl mezi např. Ghándím a Mao Ce-tungem, že? Výroba a služby na základě potřeby státu oproti požadavku trhu a spotřebitele. Z tohoto důvodu je krajní pravicí anarchokapitalismus. Tedy bezstátní společnost, založená na dobrovolné spolupráci a tržních principech. I u nás lze zastánce anarchokapitalismu najít. Jen tedy na teoretické rovině. Z praktické věci lze tyto skupiny vidět v podobě liberálních komunit v USA. Nacionální socialismus je ve světle filozofie, individualismu, ekonomické filozofie a ekonomie samotné (Lock, Hayek, Mises, Friedman, Rand) je jako krajní pravice neobhajitelný a zcela mylný.

Zejména veškeré tyto ideje zaštiťuje i samotná filozofie. Prvotním filosofem kapitalismu byl Adam Smith. Socialisté a komunisté mají svého Karla Marxe. Fašismus je stvořen filozofií, člověka jménem Giovanni Gentile, který mimochodem byl přesvědčený socialista a tvrdil, že fašismus formou socialismu – skutečně jeho nejfunkčnější formou. Zatímco Marxův socialismus mobilizuje lidi na základě třídního principu, fašismus mobilizuje lidi tím, že apeluje na jejich národní i třídní identitu. Fašisté jsou socialisté s národní identitou. A stejně podobné to je u nacionálního socialismu. Kdo tím byl u nacionálních socialistů s filozofických a ekonomickým základním kamenem? Když vezmu v potaz hlavní pamflet od Adolfa Hitlera „Můj boj“, nelze nezmínit např. postavu jménem Gottfried Feder. Člověk, který patřil k hlavním postavám strany. Ekonomický teoretik, jehož myšlenky a práce jsou provázeny celým obdobím „nacistů“ v ekonomické rovině - Brechung der Zinsknechtschaft (Zrušení úrokového otroctví), Nationale und sozialen Grundlagen des deutschen Staates (Národní a sociální základy německého státu), Kampf gegen die Hochfinanz (Boj proti vysokému finančnictví). Zkuste tyto myšlenky i v praxi srovnat s mysliteli a filozofy skutečné pravice a kapitalismu, jako je Friedrich August von Hayek nebo Ludwig von Mises. Zde jako základ doporučuji „Cesta do otroctví“ od Hayeka, který zde jako jeden z prvních vyvrací nacionální socialismus jako krajní pravici a pravici jako takovou.


Nyní bychom mohli přejít z filosofického základu k praxi. Postačí volební program NSDAP z roku 1920 (pro příklad bude zcela na konci článku) a několik příkladů z následujícího období jejich totalitní vlády. Tyto body z programu ovšem provázely nacisty v celém koloběhu do svého pádu. Pro příklad uvádím body z totalitní vlády nacionálních socialistů.


- Oslovení „Parteigenosse“, neboli doslova „stranický soudruh“, bylo pojmenování, které bylo standardně (výhradně) používáno pro oslovení členů v rámci NSDAP

- Jak známo, zkratka NSDAP znamená Nacionálně socialistická dělnická strana Německa, termín nacismus pak vzniknul spojením slov „nacionální socialismus“. Jen tak pro zajímavost. K členským příspěvkům NSDAP. 30. ledna 1933 Sdružení odborových svazů a Říšský svaz německého průmyslu zavedly "dar" Hitlerovi pro německé hospodářství na podporu národní obnovy. Podniky musely odvádět pět procent z platových a mzdových prostředků a uvádět to jako dar. Jen pro představu do roku 1945 to činilo přes sedm set milionů říšských marek.

- Program strany podporoval a zaváděl dramatickou daňovou progresi, regulaci cen, nájemného, podporu rodin s dětmi, společné zdanění manželů, subvencování zemědělství, posilování státního penzijního systému atd.

- Jak známo, stát praktikoval vyhrocený kolektivismus ve všech sférách společenského života a napříč všemi věkovými kategoriemi

- Stát realizoval enormní posilování své role ve společnosti a ekonomice

- Nacisté u moci zavinili dramatický růst státního (veřejného) dluhu v třicátých letech prostřednictví emisí státních dluhopisů

- V roce 1939 se Hitler na pokraji vrcholící dluhové / měnové krize nechal slyšet, že „nacionálně socialistické Německo vytvořilo novou ekonomickou doktrínu, která pohlíží na ekonomiku jako na služku pracujícího lidu.“

- zrušení bezpracných příjmů, konfiskaci válečných zisků, znárodnění monopolů, rozdělení zisků z monopolů, rozsáhlou podporu ve stáří, znárodnění obchodních domů, konfiskace půdy pro veřejné účely bez náhrady, zrušení úroků za pozemkové půjčky, podpora nadaných dětí chudých rodičů, povinné cvičení a sport.

- Po uchopení moci zůstala část hospodářství v soukromých rukou, ale pod státní kontrolou v podobě čtyřletých plánů (napodobenina sovětských pětiletek). Pod státní ochranou před bolševismem, ovšem výroba byla diktována potřebou státu a strany.

- Byla zavedena sociální opatření a podporován rovnostářský a polovojenský národní étos. Hitler sám razil heslo: rovnost všech rasových Němců. Legální rozdíl mezi dělníkem a úředním stavem byl zrušen a docházelo ke glorifikaci dělníka. Po roce 1939 došlo k socializaci hospodářství a zavedení centrálního plánování.

-Ekonomický boom i jako protipól liberálního kapitalismu byl nastartován „agenturou“ a zákonem MEFO (Hjalmar Horace Greeley Schacht), který pomohl plnému financování k přezbrojení pomocí směnek. Díky tomu byla přijata řada kontrol nad výrobním mechanismem Německa, které se mimo jiné rozšířila na přidělování surovin, regulaci výrobní kapacity. Struktura regulace byla postavena z tisíců dekretů, v nichž vládní orgány vydávaly povolení, zákazy a instrukce. Tyto dekrety byly výsledkem pečlivě sestavených plánů ministerstva hospodářství, týkající se „ ekonomické příprava na vedení války.“


Máte pocit, že toto vše je program pravicového střihu? A jaké body nacionálních socialistů bychom nalezli v průměrné levicové a socialistické straně v poválečné Evropě do dnešních dní? Nacionální socialismus nebyl pravicí a už vůbec ne krajní. Byl to extrémní socialismus, který se ve své podstatě nevymykal průměrný socialistickým stranám a hnutím ve své ekonomické podobě. Jen svůj socialismus „obohatil“ o šovinistický nacionalismus (místo intersocialismu) a rasismu (místo třídního boje).

Program Německé strany práce je časovým programem. Její vůdcové odmítají po dosažení cílů, vytčených tímto programem, určovat nové cíle, a to pouze za účelem umožnit na základě uměle vystupňované nespokojenosti mas další existenci strany.


1. Požadujeme na základě práva sebeurčení národů sjednocení všech Němců a vznik Velkého Německa.


2. Požadujeme zrovnoprávnění německého národa s ostatními národy a zrušení mírových smluv z Versailles a St. Germain.


3. Požadujeme zemi a půdu (kolonie) pro obživu našeho lidu a usídlení přírůstku našeho obyvatelstva.


4. Státním občanem může být pouze soukmenovec. Soukmenovcem je pouze ten, kdo je německé krve, bez ohledu na vyznání. Žádný Žid nemůže proto být soukmenovcem.


5. Kdo není státním občanem, může žít v Německu pouze jako host a musí podléhat cizineckým zákonům.


6. Právo rozhodovat o řízení státu a jeho zákonech může příslušet pouze státním občanům. Proto požadujeme, aby každý veřejný úřad, lhostejno jaký, ať již v Říši, zemi nebo obci, byl vykonáván pouze státními občany.

Bojujeme proti zkorumpovanému parlamentnímu hospodářství a obsazování úřadů pouze podle potřeby stran, bez ohledu na charakter a schopnosti uchazeče.


7. Požadujeme, aby se stát zavázal v první řadě zajistit možnosti výdělku a životní perspektivy státních občanů. Pokud není možné uživit všechny příslušníky státu, je nutno vykázat z Říše příslušníky cizích národů (ty, kteří nejsou státními občany).


8. Je třeba zabránit každé další imigraci ne-Němců. Požadujeme, aby všichni ne-Němci, kteří se přistěhovali do Německa po 2. srpnu 1914, byli ihned přinuceni opustit Říši.


9. Všichni občané státu musí mít stejná práva a povinnosti.


10. První povinností každého občana státu musí být [produktivní] duševní nebo tělesná práce. Činnost jednotlivce nesmí ohrožovat zájmy celku, nýbrž se musí dít v rámci celku a ku prospěchu všech.


Proto požadujeme:


11. Zrušení bezpracných příjmů, získaných bez vynaložení úsilí, tj. odstranění úrokové poroby.


12. S ohledem na nesmírné oběti na majetku a krvi, které požaduje každá válka na svém lidu, musí být osobní válečné obohacování označeno jako zločin proti národu. Proto požadujeme restituci válečných zisků, a to beze zbytku.


13. Požadujeme zestátnění všech (dosud) vzniklých trustů (podniků).


14. Požadujeme rozdělení zisků velkopodniků.


15. Požadujeme vytvoření velkorysého systému péče o staré občany.


16. Požadujeme vytvoření zdravého středního stavu a jeho podporu, okamžité zespolečenštění velkých obchodních domů a jejich pronajmutí za nízké ceny malým živnostníkům, co největší zohlednění všech malých živnostníků při dodávkách státu, zemím nebo obcím.


17. Požadujeme pozemkovou reformu, přizpůsobenou našim národním potřebám, vytvoření zákona o vyvlastnění půdy pro veřejně prospěšné účely bez náhrady. Požadujeme odstranění pozemkové daně a zabránění spekulacím s půdou.


18. Požadujeme nemilosrdný boj proti těm, kteří svou činností poškozují společné zájmy. Sprosté zločince, lichváře, šmelináře a jim podobné je třeba potrestat smrtí, a to bez ohledu na jejich vyznání a rasu.


19. Žádáme, aby bylo římské právo, sloužící materialistickému světovému názoru, nahrazeno německým obecným právem.


20. Aby bylo každému schopnému a pilnému Němci umožněno dosáhnout vyššího vzdělání a tím také vedoucího postavení, musí se stát postarat o důkladné budování naší lidově-vzdělávací soustavy. Učební osnovy všech vzdělávacích zařízení je třeba přizpůsobit potřebám praktického života. Pochopení státní myšlenky je třeba podporovat již od počátku školní výchovy (v občanské výchově). Požadujeme, aby bylo zvláště nadaným dětem chudých rodičů bez ohledu na jejich stav nebo postavení poskytnuto vzdělání na náklady státu.


21. Stát se musí postarat o povznesení zdraví lidu, a to ochranou matky a dítěte, zákazem práce mladistvých, zvyšováním tělesné zdatnosti na základě povinné tělesné a sportovní výchovy ze zákona, větší podporou všech spolků, které se zabývají fyzickou výchovou mládeže.


22. Požadujeme odstranění žoldnéřského vojska a vytvoření lidové armády.


23. Požadujeme uzákonění boje proti vědomým politickým lžím a jejich rozšiřování v tisku.

Pro vytvoření německého tisku, požadujeme, aby:


1. všichni spisovatelé a spolupracovníci novin, které vycházejí v německém jazyce, museli být soukmenovci,


2. vydávání neněmeckých novin podléhalo výslovnému povolení státu. Tyto noviny nesmí být tištěny v německém jazyce,


3. bylo ne-Němcům zákonem zakázáno finančně se podílet na vydávání německých novin nebo je ovlivňovat. Jako trest za takový přestupek požadujeme takový novinářský podnik zavřít a ne-Němce, kteří se na něm podíleli, okamžitě vykázat z Říše.

Noviny, které by se prohřešily proti obecnému zájmu, je třeba zakázat. Požadujeme zákonný boj proti takovému uměleckému nebo literárnímu směru, který působí na život našeho lidu rozkladným vlivem, a uzavření všech institucí, které se prohřešily proti výše uvedeným požadavkům.


24. Požadujeme svobodu všech církevních vyznání ve státě, pokud tato neohrožují jeho existenci nebo se neprohřešují proti mravnosti a morálce germánské rasy.

Strana jako taková zastává stanovisko pozitivního křesťanství, ale neváže se na určité vyznání. Bojuje proti židovsko-materialistickému duchu v nás a mimo nás a je přesvědčena, že trvalé ozdravení našeho lidu se může dít pouze zevnitř na základě:

Obecný zájem stojí před zájmem jednotlivce.


25. Pro splnění všech těchto požadavků požadujeme: vytvoření silné centrální moci Říše, bezpodmínečnou autoritu politického ústředního parlamentu nad celou Říší a jejími organizacemi obecně.

Vytvoření stavovských a profesních komor za účelem provádění rámcových zákonů, vydaných státem, v jednotlivých spolkových státech.

Vůdcové strany slibují, že budou bezohledně postupovat s cílem realizace předešlých bodů, a to v případě nutnosti i s nasazením vlastních životů.


Miloš Mašek


Poznámka redakce: Autor článku zásadně upozorňuje, že článkem nikterak neprosazuje myšlenky a filozofii nacionální socialismu. Autor článku tímto prohlašuje, že ideologie nacionálního socialismu, komunismu a fašismu jsou mu zcela cizí a není nikterak přívržencem těchto ideologií.


247 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


xxxxx

bottom of page