Od prvních dnů ruské invaze na Ukrajinu je jihoukrajinské město Mariupol, těžce zkoušené. Už před začátkem ruské agrese byl hlavní ukrajinský přístav Mariupol neklidným místem. Přesto toto průmyslové centrum pulzovalo životem a bylo rovněž cílem, pro mnoho turistů a návštěvníků.
Ve městě se nacházelo několik hudebních škol, muzeum místní historie, galerie Kuindži (Archip Ivanovič Kuindži byl ukrajinský malíř řeckého původu, který se věnoval především krajinomalbě) a ruské městské divadlo. Kromě mnoha pravoslavných kostelů se ve městě nacházela také mešita a stará synagoga. Mariupol byl domovem ukrajinského fotbalového klubu FK Mariupol a úspěšného basketbalového klubu BK Azovmash Mariupol. Ve městě byly dva velké metalurgické kombináty a největší strojírenský závod v zemi Azovmash. Byl zde také chemický průmysl, loděnice a další podniky. Dopravní infrastruktura Mariopolu zahrnovala lodní dopravu, železnici, mezinárodní letiště a kromě autobusů a maršrutek (sdílené taxi, které jezdí na stanovené trase, avšak v nepravidelných intervalech – ze zastávky odjíždí, když je plně obsazeno) také tramvaje a trolejbusy. Mariupol leží na mezinárodní silnici E58 vedoucí ze střední Evropy přes Oděsu, Berďansk, Mariupol a Taganrog do Rostova na Donu.
Díky dvěma velkým továrnám ve městě se místní vzduch zhoršil a pobřeží moře ztratilo svou dřívější svěžest a krásu a proto Mariupol nebyl považován za turistické město. To však nebránilo tomu, aby mnoho turistů město navštívilo a u moře strávilo letní dovolenou. Nejlepší písečné pláže Mariupolu se nacházejí mimo město a místní obyvatelé vždy dokázali poradit kam jít. Od konce 20. století, kdy obyvatelstvo Mariupolu přesáhlo půlmilionovou hranici, počet obyvatel mírně klesá. Přesto před válkou žilo v Mariupolu téměř 500 000 lidí - Ukrajinců, Rusů, Řeků, Bělorusů, Arménů, Židů a Bulharů. Tento odstavec jsme záměrně napsali v minulém čase, protože je velice pravděpodobné, že mnoho z výše uvedené už neexistuje. Aktuálně je v Mariupolu totálně nebo částečně zničeno 95% budov.
Aby snad nedošlo k omylu, časté slovo Azov objevující se v názvech nemá souvislost s batalionem Azov, ale naopak i oddíl speciálního nasazení Národní gardy Ukrajiny Azov má svůj název odvozen podle Azovského moře, které je považováno za část Černého moře, s nímž je spojeno Kerčským průlivem. Leží mezi Krymem (na jihozápadě), jižní Ukrajinou (na severu) a ruskou Kubání (na východě).
Průmysl, přístav, poloha to vše a ještě mnohem více bylo důvodem, že se Mariupol stal hlavním strategickým cílem pro ruské a proruské síly. Bitvě o Mariupol předcházelo dělostřelecké bombardování města ruskými silami. Ruské námořnictvo také zahájilo obojživelný útok na pobřeží Azovského moře západně od Mariupolu vytvořilo předmostí a připravilo tisíce příslušníků ruské námořní pěchoty. Neustále pokračovalo dělostřelecké bombardování a kromě ukrajinských mužů žen i dětí umírají také řecký a ruský civilisté žijících v Mariupolu. Ruské ostřelování se nevyhnulo ani šestileté dívce ani psům a jejich staré paničce...
Pravidelně selhávaly jakékoliv dohody o příměří pro realizaci evakuace civilních obyvatel. Na začátku března po třech dnech intenzivního ostřelování bylo vyhlášeno příměří, které mělo platit 5 hodin. Civilisté se poté začali evakuovat z Mariupolu humanitárním koridorem do města Záporoží. Když však civilisté vstoupili do evakuačního koridoru, ruská armáda pokračovala v ostřelování a evakuace byla rychle uvedena v chaos a evakuovaní byli nuceni se vrátit.
V průběhu března už město Mariupol kolabuje, není elektřina není voda schází jídlo. Přesto se ukrajinští vojáci, především pluk Azov hrdinně brání ruským silám a svádějí pekelné boje. Dne 11. 3. 2022 prohlásil otec Pavlo, řeckokatolický kněz z Mariupolu "Mariupol je jako Armagedon, je to peklo. Řekněte světu, že je to tragédie. Rusové na nás střílejí náhodně, celé město je jedno velké bojiště..."
Podle vyjádření Kremlu je snahou speciální vojenské mise na Ukrajině mimo jiné Mariupol zachránit, ale je zcela prokazatelné, že ruská armáda nepřišla Mariupol "osvobodit", ale vymazat ze zemského povrchu i s jeho obyvateli. Okupanti násilně odvážejí Ukrajince do Ruska, spekuluje se i použití ruských chemických zbraní. Zprávy z Mariupolu informují o brutálním chování ruských vojáků - zaživa upálení lidé, znásilněné a zabité ženy a děti.
Duben 2022 v obleženém městě Mariupol probíhá poslední zásadní boj o průmyslový závod Azovstal, kde je centrum oddílu speciálního nasazení Národní gardy Ukrajiny Azov.
Metalurgický kombinát Azovstal je jednou z největších společností na válcování oceli na Ukrajině. 13. 4. 2022 se ukrajinským vojákům 36. brigády námořní pěchoty, kteří se v Mariupolu ocitli v obklíčení Rusů, podařilo probít a spojit se s plukem Azov.
Pokud by Rusové obsadili průmyslový závod Azovstal, měli by plnou kontrolu nad Mariupolem, hlavním ukrajinským přístavem. Ve městě zůstává stále více jak 100 000 civilistů. Pěchota byla zničena a Mariupol brání také řidiči, kuchaři, a dokonce i členové orchestru. Nezávislé odhady ohledně obětí nelítostného ruského bombardování města nejsou k dispozici, Ruské bomby dopadají všude a nevyhnou se ani nemocnicím i divadlu. Dosavadní předběžné odhady hovoří minimálně o 40 000 mrtvých civilních obyvatel města Mariupol.
Neděli 17.4. 2022
Ruské ministerstvo obrany vyzvalo obránce přístavu Mariupol, aby složili zbraně, a slíbilo, že jejich životy budou ušetřeny. Ukrajinské síly odpověděli, že budou bojovat až do konce. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal uvedl, že vojáci navzdory ruskému požadavku stále bojují.
Středa 20.4. 2022
Vojáci 36. samostatné brigády námořní pěchoty společně s dalšími jednotkami ukrajinských ozbrojených sil a Národní gardy úspěšně provedli společnou speciální operaci k evakuaci pohraničníků a policistů do závodu "Azovstal", který ukrajinští vojáci stále brání.
Velitel ukrajinské 36. samostatné námořní brigády Serhij Volyna, prohlásil, že jeho jednotky "možná mají před sebou poslední dny, ne-li hodiny". Ruské ultimátum, aby se zbývající jednotky v obklíčeném městě vzdaly, vyšlo na prázdno. Mariupolští obránci prosí spojence, aby je z města dostali. Ocelárny Azovstal jsou podle místního velitele zcela zničené. Žádají o extrakci a odvezení na území třetího státu. Extrakce neboli vyproštění, je termínem pro odsun vojenských jednotek, kdy je považováno za nezbytné, aby byly okamžitě přemístěny z nepřátelského prostředí do oblasti obsazené nebo kontrolované spřátelenými jednotkami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připraven vyměnit ruské válečné zajatce za bezpečný průchod pro civilisty a ukrajinské jednotky z Mariupolu. Zelenskyj uvedl, že v tunelech závodu Azovstal se skrývá asi tisíc civilistů.
Dne 21.4.2022 město Mariupol padlo a je pod kontrolou ozbrojených sil Ruska. Poslední odpor obránců Mariupolu zůstává v ocelárnách Azovstal. Přímý útok na ocelárny Putin zakázal, ale nařídil, aby celá oblast byla neprodyšně uzavřena - tak, aby nemohl nikdo uniknout. Blokádu oceláren namísto útoku zřejmě nařídil, aby uvolnil síly pro boje jinde na východě Ukrajiny. Ruská armáda Azovstal ostřeluje, bombarduje a přes mnohé žádosti nedovoluje humanitární pomoc. Kromě ještě stále bojeschopných obránců v závodě Azovstal žije asi 1000 civilistů, včetně starých lidí, žen a mnoha dětí, dokonce i kojenců a asi 500 zraněných vojáků. Dochází jim pitná voda a jídlo. Děti jsou na pokraji vyčerpání.
Poslední bašta obránců přístavního města Mariupol, továrna Azovstal je ohromný komplex železáren a oceláren. Byl postavený téměř před sto lety (1930) a byla to pýcha sovětského těžkého průmyslu. Je to vlastně město ve městě. Rozlehlá továrna rozmístěná mezi řekou Kalmius na jedné straně a Azovským mořem na druhé byla jedna z největších oceláren v Evropě. Rozkládá se na ploše 11 kilometrů čtverečních a média ji přirovnávala k "25 Vatikánům". Podnik měl vlastní přístav i širokou síť podzemních komunikací. Na povrchu jednotlivé budovy spojovaly železniční tratě a v podzemí je spletitá síť chodeb dlouhá cca 24 kilometrů.
Když se na podzim 1941 k Mariupolu blížila frontová linie, sovětské vedení evakuovalo značnou část technického zařízení na Ural. Německá vojska v říjnu téhož roku dobyla Mariupol zhruba o dva roky později, před ústupem z města Němci závod prakticky zničili. V roce 1945 ale byla výroba znovu obnovena.
Dne 22.4.2022 část Korunovační ulice u ruské ambasády v Praze 6, pražský magistrát přejmenoval na ulici Ukrajinských hrdinů.
V sobotu 23.4.2022 Národní garda Ukrajiny Azov zveřejnila nové video z podzemí pod ocelárnami. V podzemí areálu a jeho tunelech se nadále ukrývají stovky civilistů, především ženy a děti.
V neděli 24.5.2022 Azov apeloval ve zveřejněném videu na celý svět, aby se zapojil do snahy o osvobození lidí z Mariupolu. Video bylo zveřejněno v době, kdy Ukrajina slaví pravoslavné Velikonoce, které jsou v jinou dobu než jsou Velikonoce u nás, neboť se řídí juliánským kalendářem a jejich vyvrcholení pak představuje noc z Bílé soboty na Velikonoční neděli.
Zástupce velitele Národní gardy Ukrajiny Azov Svjatoslav Palamar
Kristus vstal, drahá Ukrajino.
Dnes je velký den. I přes svátek se z nebe stále shazují bomby, lodě celou noc bez zastavení ostřelují naše vojáky a dělostřelectvo se nezastavuje. Chci, aby každý Ukrajinec přemýšlel o hodnotách, ať už je na frontě, doma nebo na cestě. 60 dnů války nás všechny změnilo. Doufám, že všichni pochopili, že materiální věci nejsou nic ve srovnání se štěstím objímat své blízké, mluvit s dětmi a jen si užívat ticha. Upřímně děkujeme všem, kteří se ne slovy, ale činy snaží pomoci civilistům evakuovat z Mariupolu a závodu Azovstal na bezpečné území Ukrajiny. Děkuji těm, kteří se ze všech sil snaží dostat z obklíčení ty, kteří tu zůstali, jeden do jednoho budou bojovat s nepřátelskými silami. Velká čest patří našim bratřím, kteří položili své životy za bezpečnost vlasti a světa. V tento velký den vyzývám celý civilizovaný svět, aby udělal vše pro to, aby tito vojáci, kteří v tomto opuštěném městě předvedli nadlidský výkon, měli možnost vše říct svým příbuzným a přijít k hrobům svých bratrů. A pamatujte, že v tuto dobu, kdy posíláte velikonoční obrázky a užíváte si příměří, v Mariupolu horda zlořádů hází bomby na hlavy nevinných dětí.
Dne 3.5.2022
Ocelárny Azovstal jsou v Mariupolu stále se bránící, jsou poslední baštou ukrajinského odporu. Rusové nepřestávají útočit. V útrobách obrovského metalurgického komplexu je podle různých zdrojů ukryto přibližně 2000 ukrajinských bojovníků a stovky civilistů, někteří z nich tam jsou podle médií i řadu týdnů. V neděli 1.5.2022 se z areálu podařilo dostat přibližně 100 civilistů a evakuace mají nadále pokračovat. Mariupol je v obležení ruských sil od začátku března a humanitární situace ve městě je podle různých zdrojů kritická. V obleženém městě Mariupol zůstává ještě asi 100 tisíc lidí.
Dne 6.5.2022
Osud Mariupolu je zpečetěn. Posádka v Azovstalu se, ale stále brání. 72 dní probíhá ruská invaze na Ukrajinu. Kreml byl nucen kvůli počátečním neúspěchům kompletně změnit plány a nyní se soustředí jen na jih a východ země. Tam leží i jeden z největších symbolů konfliktu – přístav Mariupol. Ten je v obležení prakticky od prvního dne bojů a nyní se zdá, že je téměř celý dobyt. Potvrzují to vojenští experti i dostupné informace z Mariupolu.
Ukrajinští představitelé a média ve středu 4.5. 2022 oznámili, že ruské jednotky pronikly do oceláren Azovstal, které jsou poslední baštou odporu ve městě. Ukrajinská prezidentská kancelář ve čtvrtek uvedla, že ukrajinští vojáci vytlačili ruské síly z areálu Azovstalu. Kreml odmítl, že by Rusové na ocelárny útočili.
Ruští okupanti připravují rozsáhlou propagandistickou kampaň. V Mariupolu se odklízí trosky a mrtvoly, Rusko chce ve městě uspořádat oslavy s vojenskou přehlídku k 9. květnu, kdy tradičně Rusové slaví vítězství nad nacisty. Mariupol se podle ruských plánů má stát středobodem oslav. Ve městě se nyní odklízejí z hlavních ulic ruiny, těla mrtvých a nevybuchlá ruská munice. Ruské síly odhalily v okupovaném ukrajinském Mariupolu památník, který zobrazuje starou ženu se sovětskou vlajkou, nový symbol ruské invaze na Ukrajinu. Černá socha nahrbené babičky se šátkem na hlavě a sovětskou vlajkou v rukou je inspirován příběhem, podle nějž stará žena tímto způsobem vítala ruské invazní síly. Ruská agentura RIA Novosti uvedla "V Mariupolu nyní stojí památník babičce Anně. Té, která se nebála ukrajinských fašistů a chránila čest rudého praporu, pod nímž bojovali její rodiče."
Rusové také začali vyměňovat cedule označující na silnicích názvy obcí na jejich začátku a konci. Děje se tak v oblastech, které ruské síly ovládly. Rusové se přitom vracejí k starým názvům z dob Sovětského svazu.
Například malé město Nikolske ležící 22 kilometrů severozápadně od Mariupolu, které je od března letošního roku pod ruskou kontrolou, přejmenovali na Volodarskoje, což je název, který obec získala právě v dobách Sovětského svazu. Nikolske založili Kozáci v roce 1831 a původně se jmenovalo chutir Hladkyj. V letech 1855 až 1925 se jmenovalo Nikolske, v době Sovětského svazu za vlády Stalina bylo Nikolske přejmenováno na Volodarske. Dne 2. února 2016 bylo Volodarske přejmenováno zpět na Nikolske. V květnu 2022 město znovu získalo název Volodarskoje, protože ta krvelačná šelma v Kremlu ke smůle celého světa ještě stále žije.
Po ruských útocích je město Mariupol z velké části zničené. Přežívá v něm asi 100 tisíc lidí, tedy zhruba čtvrtina jeho předválečné populace. Rusko utužuje moc v Mariupolu a už začali pracovat příslušníci ruského vyšetřovacího výboru, které mají "přijímat podněty obyvatel, kteří mluví o válečných zločinech spáchaných ukrajinskými nacionalistickými prapory".
10.5. 2022
Z Mariupolu se během několika posledních dnů podařilo evakuovat stovky civilistů a to i z oceláren Azovstal. Nicméně došlo také k incidentu, kdy Rusové protitankovou střelou zničili evakuační vozidlo. V pondělí 9.5.2022 zveřejnil zoufalou prosbu o pomoc v obléhané továrně Azovstal v Mariupolu, zdravotník, který pomáhá zraněným ukrajinským bojovníkům. Ve výzvě na sociálních sítích popsal, jak bezmocný je, když musí sledovat muka umírajících lidí.
Členové Národní gardy Ukrajiny Azov, kteří dále vzdorují ruským okupantům v železárnách a ocelárnách Azovstal v Mariupolu se bojí, že kdyby se vzdali, byl by to dárek pro nepřítele a Rusové by je zabili. Uvedl to ve videoposelství jeden z jejich velitelů, pobledlý a pohublý Ilja Samojlenko.
V ukrajinském Mariupolu slaví Rusové v pondělí 9.5. 2022 Den vítězství, kdy si připomínají porážku nacistického Německa. Oslavy se však omezily pouze na dva průvody. Účastníci jednoho z nich nesli 300 metrů dlouhou svatojiřskou stuhu k památníku vojáka-osvoboditele Donbasu.
16.5.2022
V pondělí 16.5.2022 z oceláren Azovstal v Mariupolu evakuovali 260 ukrajinských vojáků včetně 53 zraněných. Velitel ukrajinského pluku Azov Denys Prokopenko uvedl, že jeho muži splnili svou misi a že chce udržet podřízené naživu, slovo kapitulace, ale nepadlo.
Městu Mariupol hrozí cholera a další infekční nemoci, město je zničené dlouhými boji a rozvody vody s odpadním systémem jsou v troskách.
V pátek 20.5.2022 boj o Mariupol skončil a v držení ruských okupantů jsou i ocelárny Azovstal včetně podzemí. Poslední obránci se vzdali. Ukrajinské velení dalo obráncům mariupolského metalurgického komplexu Azovstal rozkaz zastavit odpor proti ruským útokům v zájmu zachování života ukrajinských vojáků, uvedl to ve videoprohlášení velitel Národní gardy Ukrajiny Azov Denis Prokopenko.
15. 6. 2022
Z odminovaného přístavu v okupovaném Mariupolu odváží lodě ukrajinskou válcovou ocel. Obsazený přístav se Rusko snaží částečně přestavět, podle serveru Ukrajinska pravda to signalizuje záměr vyvážet ukradený ukrajinský majetek.
Město Mariupol, je téměř měsíc pod ruskou kontrolou a šíří se v něm cholera. Uvedla to BBC s odkazem na ukrajinského starostu města Vadyma Bojčenka. Ve městě je špatná hygienická situace, je plné trosek, odpadků i mrtvých těl. Pod troskami domů pracovníci běžně nacházejí 50 až 100 těl. Jsou zhruba ve 40 procentech vícepatrových domů, nejčastěji ve sklepech. Je to "nekonečná karavana smrti", napsal poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko.
