Vysoký zámek Plumlov

Vysoký zámek byl postaven 1680 – 1690 Janem Adamem z Lichtenštejna, třetím majitelem plumlovského panství. Jan Adam se začal zprvu zabývat myšlenkou na opravu a přestavbu plumlovského hradu. Jeho otec Karel Eusebius nejprve navrhoval přístavbu třetího patra hradu. Později změnil názor a navrhl synovi stavbu nového, velkého čtyřkřídlého zámku podle vlastního projektu.


Ve svých architektonických názorech byl ovlivněn renesancí, zejména italským stavitelem Vigrolou. Původní projektantova představa měla být čtyřkřídlou stavbou v podobě čtverce se dvěma řadami pokojů ve všech křídlech. Budova měla mít tři patra s bohatou fasádou, zdobenou z vnitřní i vnější strany po celé výšce volnými monolitickými sloupy. Pískovec pro výzdobu fasády se dovážel z lichtenštejnských lomů ze Svojanova. Plány všech nebyly plně dodrženy z úsporných důvodů, neboť místo dvou řad pokojů nechal vybudovat jen jednu, obrácenou k jihu a spojenou dlouhou chodbou, situovanou na severní straně.

Kníže Jan Adam zavrhl také otcův návrh vyzdobit sloupovím i vnější fasádu obrácenou k rybníku. Již v druhém roce byl svojanovský pískovec na fasádě nahrazován cihlovým zdvihem a štukou. Počátkem roku 1864, když stavba dospěla už do posledního patra, zemřel její projektant Karel Eusebius. Tím zájem o pokračování opadl.


V navazujícím roce byly práce obnoveny, avšak pokračovaly pomalu. Už tehdy bylo jasné, že z původní představy zůstane jen torzo, neboť realizace celého projektu by si vyžádala finanční náklad neúnosný i pro bohaté Lichtenštejny.


V roce 1685 se stavba zastřešila a začalo se s vnitřními úpravami. Koncem 1686 zbývala už jen malířská výzdoba stropů v prvním a druhém patře, kterou počátkem 1687 zadal kníže vídeňskému malíři Jiřímu Greinerousovi. Zámek zůstal neobydlen a nebyl ani vybaven žádným nábytkem.


Teprve v roce 1692, když se kníže Jan Adam konečně odhodlal shlédnout dokončenou stavbu, byly narychlo zřízeny čtyři pokoje. V těch Lichtenštejnové při svých řídkých a krátkých návštěvách panství přespali. V mezipatrech sídlili panští úředníci. Nejvyšší patro místy ještě bez oken a dveří zůstalo nedokončeno. Po roce 1850 bylo celé jedno podlaží zámku pronajmuto olomouckému okresnímu soudu a bernímu úřadu. Ostatní obyvatelná podlaží sloužila jako byty úředníků.


V rámci první pozemkové reformy byl celý plumlovský lichtenštejnský majetek v roce 1931 zabrán a zámek přešel do vlastnictví státního pozemkového úřadu. V roce 1907 byl stav zámku neuspokojivý, ale dočkal se až roku1964 stažení ocelovými lany, čímž aspoň zpevnili nejvíce poškozené zdi. O tom, jak vypadají interiéry, vám napíšeme někdy příště.




0 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

xxxxx