top of page
CHYTROST, HLOUPOST, VYCHYTRALOST, SLUŠNOST A MOUDROST
Chytrost a hloupost jsou dva problematické pojmy. Být chytrý ve spojení např. „byl to chytrák - o vše mě připravil“ sice dává jistou nadřazenost tomu, kdo byl tím chytrákem, ale zde už není otázkou chytrost na základě znalostí a zkušeností, ale většinou na základě vychytralosti, tedy schopnosti podvádět. Obecně je chytrost vnímána v souvislosti se vzděláním, ale jak už bylo mnohokrát řečeno a napsáno vzdělání automaticky nezaručuje inteligenci, tedy nezaručuje moudrost. Jak, ale vnímat přirozenou chytrost v rámci světa ve kterém žijeme?
Příkladem negativní chytrosti může být běžný případ z nakupovaní v trafice. Nějakému zákazníkovi při placení vypadne 500,- Kč nikdo tem není a vy to vidíte. Počkáte, až odejde a pětistovku si zvednete a je vaše. Co k tomu dodat. Je to chytrost nebo vychytralost? Pokud máte v sobě základní elementární morálku, budete si to chtít odůvodnit. Řeknete si, „kdybych tu nebyl pětistovku, by zákazník stejně ztratil, tedy vzal by ji někdo jiný“. Jenomže vy jste to viděl/a a v tom je ten rozdíl. Měl/a jste volbu. A v tom se láme chytrost se slušností. Vědomé nezasloužené obohacení je krádež. A je zcela jedno, že platí pravidlo "kde není žalobce není soudce" důležité je, že jste schopen/na to udělat.
Pokud tedy máme chytrost chápat také v rámci určitých morálních zásad je třeba, aby se opírala o inteligenci a ta, jak už bylo, uvedeno není v přímé úměře se vzděláním. Inteligence vychází z výchovy a individuální schopnosti vnímání okolního světa, učení se a analyzování dostupných informací. Není to poprvé, kdy je nutné zmínit velkou pravdu, že moudrost znamená vědomí-si souvislostí.
Chytrý muž může být s "jednoduší" ženou, protože mnohdy se jim mnohé věci v soužití mohou dařit vyřešit lépe než v intelektuálně vyrovnaném vztahu. Chytrá žena, ale nemůže být s hloupým mužem, protože by s ním společensky neobstála, musela by svůj vztah obhajovat a vymýšlet si a to by jí dříve nebo později „dohnalo“ tak jako tak k rozchodu.
Nejhorší jsou (trpaslíci jak praví Cimrman :-), ale jinak je třeba vnímat, že nejhorší jsou lidé chytří jen napůl a o velikosti tedy výšky osoby nejde. Napůl chytří mají největší touhu svůj rozum prezentovat a to jak ve vztahu, tak ve společnosti. Je s nimi velice komplikované soužití, protože na vše mají svůj názor a jsou schopni na svém názoru trvat bez ohledu na předkládané argumenty.
Sociální systém umožňuje žít bez práce. Ne nadarmo se říká, že nejchytřejší jsou cikáni/Romové, protože velmi dobře zvládají umění přežití. Nejednou bylo napsáno něco ve smyslu – „pracuji, abych si mohl užívat, a kvůli práci si nic neužiji“. V podstatě to znamená, že více jak 50% obyvatelstva pracuje jen, aby udržela svůj životní standart a sem tam si něco užila. V tomto ohledu je pak velká otázka, kdo je chytrý a kdo hloupý, když někdo může mít více zážitků i bez práce. Nemá smysl rozebírat, co je a co není zážitek to je naprosto extrémně individuální záležitost každého z nás a stejně jako jednoho uspokojí auto někoho jiného vidět pěkný obraz a někdo je rád v přírodě a někdo má největší zážitky z chlastu. Zásadní roli v rámci fungování v systému hraje zodpovědnost a ta většinu populace svazuje, tedy principy (nesmíš, musíš, můžeš…) prostě povinnosti udržují systém. Je nutné si tedy přiznat, že jakékoliv zneužívání systému nelze považovat za nic špatného, protože systém to umožňuje a jsme zpět v otázce, kdo je chytrý a kdo hloupý.
Třeba takové výběrové řízení. Člověk, který vyhrál výběrové řízení díky podvodu, úplatku atd. nemůže být chápán jako hlupák ani jako morálně poškozený jedinec – buď chceš vyhrát nebo nechceš jiná volba není. Z médií známe jen ty velké miliardové kauzy, ale na obcích a městech se dějí stejné machinace jen se k tomu nemusí vytvářet drahé analýzy, aby se to podložilo/obhájilo. Jestliže se účastníte výběrového řízení např. na sekání trávy ve městě a máte informace o dalších účastnících a jejich nabídkách a víte jaká cena je pro město nejpřijatelnější byl byste hlupák, kdybyste to udělal jinak než, abyste ono výběrové řízení vyhrál. Většinou se k tomu ještě „ladí“ fiktivní účastník výběrového řízení, tedy kamarád, který vyhrát nechce a nasadí cenu tak, aby ta vaše byla ještě optimálnější. Škrtá se nejdražší a nejlevnější a vybírá se ze zbytku. Pokud máte dobré kontakty můžete si bez problému dovolit nabídnout dumpingovou cenu tedy cenu pod vaše náklady, protože vícepráce vám to vynahradí.
Další příklad je z běžné kancelářské práce. Když člověk dostane úkol skenovat dokumenty a místo toho je nakopíruje, není to hloupost, ale neznalost. V tomto příkladu nejde o to, že by každý musel znát rozdíl mezi skenováním a kopírováním. Důležité je, když nevíte, musíte se umět zeptat a ne se tvářit, že je vám to jasné. V tom spočívá hloupost - ne v neznalosti, ale v neschopnosti pochopit smysl svého postavení a z přesvědčení, že je třeba vše odkývat – ono to nějak dopadne… Sem tam vám něco projde, ale nedopadne to a stejně budete za hlupáka. Investovat čas a pozornost do zjištění, co se má přesně dělat se vyplatí v každé práci. Nejhorší práce je ta, která je zbytečná a marná, to je lepší nedělat nic.
Zaujímá vás téma "chytrost a hloupost..." a máte k tomu, co napsat - kontaktujte nás!
bottom of page