POMLUVA aneb "Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění"...


Vždy vám mohou do života vstoupit lidé, které špatně odhadnete a kteří vás podvedou, zradí a pomluví ve chvíli, kdy to nejméně čekáte. Obecně stanovit pravidlo, že pokud někdo někoho poškodí pomluvou s cílem něco z toho získat je to sice smutné, ale alespoň se to dá pochopit, protože je v tom cíl toho zisku. Tedy, kdo pomlouvá kvůli vlastnímu prospěchu je hodně slušně napsáno špatný člověk. Pokud, ale někdo někoho poškozuje pomluvou bez jakéhokoliv prospěchu, tedy jen pro jakési své osobní uspokojení chápu to je nutné to chápat jako čirou zvrhlost, ubohost a ten člověk se nedá nazvat jinak hajzl, svině atd.. 


Jestliže vás úvod zaujal čtěte dál, ale nejdříve se pokuste vžít do oné situace, ve které se celý příběh odehrával.


Byl jsem spolumajitel penzionu a restaurace. Tedy měl jsem ubytovací možnosti, kvalitní kuchyni a bar. Součástí areálu byla také velká pergola s krbem tedy i venku se dali pořádat velice příjemné akce. Normální provoz probíhal bez problému a zákazníci odjížděli a odcházeli spokojení.
S uvedenými možnostmi, ke kterým se člověk dostane, také přichází množství různých nabídek a rozšiřuje se vám okruh přátel a známých.

 

Předem přijímám i názor, že „za hloupost se platí“ tedy, že vinen jsem pouze já díky své naivitě a hlouposti. Stalo se, co muselo se stát.

Kamarádka, se kterou jsem měl v minulosti krátký poměr mě požádala o pomoc pro svou sestru. Potřebovala ubytování pro sebe a své dítě tříletého chlapečka. Měl jsem letmé informace o jistém asociálním chování její sestry, protože jí před časem zabavili psa z důvodu, že se o něj nedokázala starat a ohrožoval sousedy, kde bydlela. Po krátkém přemýšlení jsem podlehl prosbám kamarádky mimo jiné, protože, se to dělo před sezónou tedy byly volné ubytovací kapacity. Její sestru jsem tedy ubytoval i se synem a  umožnil jsem jí i konzumaci jídla a pití na dluh. Celá tato anabáze trvala bez mála měsíc. Přiznám se, že jsem trochu počítal s její pomocí s provozem tedy především s úklidem. Její přístup však byl zcela neproduktivní a často se stávalo, že odešla a hlídali jsme jí syna. Celkově se postupně situace stávala neúnosnou a tak jsem se s ní musel rozloučit. Slib ohledně zaplacení dluhu, který s maximální slevou činil 10 000,- jsem nebral příliš vážně a po pravdě jsem byl hlavně rád, když odešla.

  
Po pár týdnech jsem se dozvěděl, že podobně jako se nedokázala postarat o svého psa, který skončil v útulku, rozhodnutím soudu jí odebrali dítě a bylo dáno do pěstounské péče. Následně jsem se dozvěděl, že o mě dokázala zásadně negativně mluvit a dokonce i zmínila, že jsem jí vyhnal, protože se mnou nechtěla spát.


Co k tomu dodat. Přiznám se, že jsem byl vskutku překvapen a přemýšlel jak na to vše reagovat. Nakonec jsem zvolil jedinou dle mého správnou cestu a to, že jsem neudělal vůbec nic. Časem vše utichlo a mě zůstalo poučení o tom, že nemá smysl pomáhat lidem, kterým pomoci nelze.

Vlastně je to celé jen mé pozastavení se nad tím jak je možné, že lidé, kteří by měli "klečet a modlit se" za své skutky mají sílu pomlouvat a poškozovat všechny ostatní.

Zaujalo vás téma "POMLUVA" a máte k tomu, co napsat - kontaktujte nás!