top of page
praha.jpg

PRAHA
JAK JÍ ZNÁTE A NEZNÁTE​​

HISTORIE, MÍSTA, INFORMACE A ZAJÍMAVOSTI
 

Bydlení a žití v Praze / Doprava v Praze není žádná legrace / Památky – miniaturní verze dějin Prahy / Tipy na výlety a investování do zážitků / Někdo má rád vdolky, jiný zase holky /
Hudba, tanec, mazanec / Praha a politika


Ono se řekne Praha stověžatá matka měst (Praga mater urbium), ale co dnes vlastně Praha je a  kdo jsou Pražané?
Hlavní město České republiky žije nonstop a najdete v něm čistotu, krásu,  zábavu, mystičnost, tajuplnost,
ale také všechnu špínu světa.

Praha

Předem musím zmínit, že jsem rodilý Pražák a bez vychloubání pochybuji, že by v Praze bylo něco, co bych neznal, ale tím jak se Praha neustále mění a vyvíjí i mě se stává, že jsem sem tam překvapen. Každopádně na začátek je nutné přijmout fakt, že stejně jako, každou evropskou metropoli je nutné vnímat Prahu jako historické jádro - centrum, okraje centra, sídliště, satelitní městečka a vesnice, které přirůstají k Praze tím, jak se Praha neustále rozpíná. Je tedy trochu otázka,  když někdo žije 30 kilometrů od centra Prahy jak moc je Pražan.  Nenaznačují, že kdo bydlí dále od centra je menší Pražan, ale pravdou je, že jsem poznal dost lidí, co žili svým panelákovým životem a to, že bydlí v Praze vnímali pouze v souvislosti s tím, že to mají napsané v občanském průkazu. Tím se ovšem rozhodně nesměji bydlení v panelovém domě do svého 17 roku života jsem žil s rodiči ve 3+1kk na sídlišti v Ládví, Praha 8. K uvedenému ještě musím zmínit, že pokud nedosáhnete na dům je lepší bydlet na sídlišti než v nějaké  zastrčeném bytě v centru. 

Bydlení a žití v Praze

Zažil jsem dva roky bydlení ve Školské ulici na Praze 1 (5 minut chůze od Václavského náměstí) a popravdě nic moc. Byt byl velký, krásné klenuté třímetrové stropy, ale bylo na něm dost  práce, aby se v něm dalo žít. Hlavní nevýhoda byla však nedostupnost služeb a normálních obchodů. Všechno předražené, protože více než s místními počítají v obchodech s cizinci. Proto jsem pravidelně s manželkou "běhal" kilometr klikatými uličkami, které byly plné turistů na Národní třídu do obchodního domu Máj, kde bylo a je Tesco. Samozřejmě, že jsem si nezvykl na to, že denně chodíte mezi turisty a slyšíte spleť jazyků z celého světa - spíše než jako doma si časem začnete připadat jako na hodně špatné dovolené. Také jsem těžce snášel, když jsem vypozoroval a vyslechl hodně o špíně pražského centra. Víte ono každý den koukat na grázlovské obličeje srbských prodavačů loutek, drsně se tvářící zlatem ověšené taxikáře a pobíhající romské děti, které hledali v kapsách turistů peněženky není žádná radost a do toho se policista směje s nějakým chlápkem v teplákové soupravě Adidas u směnárny – asi si říkají vtipy... Věřte, že jsem popsal jen zlomek pražské špíny v centru v noci je to ještě jiná show. Každý den na vás dýchá atmosféra podsvětí, (pasáci, prostitutky, drogový dealeri atd.) nic vás přímo neohrožuje, ale musíte v tom žít a to žádnému normálnímu člověku nemůže dělat dobře. Autem jezdit v centru lze, nicméně pokud to nemáte dobře nacvičené čekají vás "zážitky". Buď můžete kroužit v bludném kruhu jednosměrek a nebo porušíte předpisy, každopádně určitě vás "moc bude bavit" parkování :-)
 
Osobně bych z mnoha další lokalit, kde jsem v Praze bydlel asi nejlépe vyhodnotil Kobylisy - Praha 8. Je tam nemocnice, katastrální úřad, finanční úřad, sociální úřad, banky, školka, škola, bazén, lesopark, metro, tramvaje, autobusy, obchody, kousek to máte do ZOO, spousty dobrých barů,  hospůdek, restaurací, zábavných podniků a v centru jste metrem za 15 minut. Své kouzlo mělo i  bydlení na Žižkově - Praha 3 přesto, že to bývala vyhlášená čtvrť, kde hrozí různá nebezpečí. Říkalo se  „Žižkovu a Libni raději se vyhni“ - no co se týká Libně tam to opravdu za moc nestojí a stále je tam ještě "veselo", ale Žižkov je v pohodě. Posedět si na Žižkově v kavárně nebo na zahrádce  hospůdky ve stínu historických domů, které mají duši je příjemné. Podobně mě uspokojovalo bydlení na Smíchově - Praha 5, kde jsem hlavně ocenil dopravní obslužnost a nekonečné množství různých obchodů a služeb. Také byly velice fajn procházky s přítelkyní a pejskem v parku Santoška.

Kdo bude chtít na vícedenní výlet do Prahy a nemá v Praze rodinu ani přátele určitě si nocleh najde. Je to úplně stejné značkové hotely mají svou cenu a čím blíže k centru ti dráže. Každopádně není problém najít příjemný penzion za rozumnou cenu a pokud nehodláte v Praze předvádět své řidičské schopnosti stačí, když si najdete ubytování poblíž stanice metra a bude pro vás vše v rámci dostupnosti vašich cílů bez problému.

Doprava v Praze není žádná legrace 

Začnu prohlášením, že ježdění autem po Praze dle mého nemá smysl. Stejně jako všude jinde auto oceníte samozřejmě, když jedete na nákup, nebo něco stěhujete, ale pokud vám v tom nic nebrání v Praze doporučuji upřednostňovat vždy metro. Jednou se mi stalo, že jsem měl důležitou schůzku na Vyšehradě a z Kobylis jsem si vzal taxíka. Chytli jsme takovou zácpu, že jsem uprostřed Nuselského mostu zaplatil, vystoupil a došel to pěšky, kdybych býval jel metrem ušetřil bych 200,-  a byl v cíli 2x rychleji. Když už jsme u taxikářů ty pražský jsou celosvětově vyhlášený a vůbec se tomu nedivím. Zažil jsem partičku na Národní třídě, protože jsem tam pracoval. Mě vozili za pakatel, ale když jednou jeden zapomněl vypnout taxametr a po kilometru jízdy tam naskákalo 120,- tak jsem mrkal a byl rád, že to nebudu platit. Jel jsem asi 10 kilometrů tedy počítám, že do 1500,- bych se vešel :-) "hrůza co?" . Také jsem zažil, podvodníka, který se mě sice za poctivou cenu, ale snažil trochu povozit. Řekl jsem mu, že na vyhlídkovou jízdu nemám náladu a jestli nezačne kroutit volantem správně vystoupím, nezaplatím a chytnu si jiného. Rovněž se mi stalo, že mě taxikář vezl poněkud zvláštní cestou z Holešovic na Žižkov, ale dříve než jsem něco stačil podotknout, tak mi řekl, že tam a tam je to ucpané, proto zvolil tuhle cestu. Bylo to dobře, protože při čekání v zácpě vám samozřejmě taxametr běží dál a je určitě lepší, když se jede než když se stojí. Veselá historka byla, když mě jeden taxikář z Libně vezl na Smíchov a zahnul to směr Vysočany, Hloubětín atd. To je pro představu stejné jako kdyby jste jeli z Českých Budějovic do Tábora a zahnuli na Český Krumlov. Prostě úplně na druhou stranu. Tak jsem se s úsměvem zeptal "kampak to jedeme pane?". Taxikář se omluvil a poprosil mě, abych ho navigoval. Po cestě jsem se dozvěděl, že je z Ostravy a že to v Praze vůbec nezná. Moc by mě  zajímalo kolik pro něj stálo získání licence, protože žlutou kartu bez osvědčení o zkoušce z místopisu nedostanete. Rozhodně naprosto v pořádku jsou taxislužby od velkých taxi-firem, tam si nikdo nic nedovolí.

Samozřejmě k dopravě v Praze patří v rámci MHD (městské hromadné doprava) také tramvaje a autobusy. Tramvajová doprava v Praze je provozována od roku 1875, kdy zahájila provoz první linka koněspřežné tramvaje. První elektrická tramvaj Františka Křižíka následovala v roce 1891. Pražská tramvajová síť je největší v ČR tratě v provozu měří 150 km a Dopravní podnik Praha (DPP) na nich provozuje 25 denních a 9 nočních linek. Autobusová síť je ještě mnohem propletenější a relativně často se mění jízdní řád a trasa dané linky. Proto mnohdy i Pražané včetně mě studují jízdní řády na zastávkách, protože věřte, že dost vzteku vás postihne, když autobus, který x roků jel v tolik a tolik tam a tam jede jindy a jinam. Nejednou jsem nastoupil do lety ověřené linky a vůbec nevnímal cestu a po pár zastávkách jsem zjistil, že jsem v... Někdy se mi chtělo vzteky i brečet! :-) Většina městských a příměstských linek je zařazených do systému Pražské integrované dopravy a očíslována trojcifernými čísly. Běžné linky se dělí na denní, noční, školní a příměstské vyjíždějící z Prahy - celkem je Praze kolem tří stovek autobusových linek. Nutno poznamenat, že svezení noční tramvají nebo autobusem třeba okolo 2:30 vám může poskytnout nezapomenutelný zážitek a doporučuji pokud to není nutné si tyto zážitky nechat uniknout.

Památky – miniaturní verze dějin Prahy

Nemá valnou hodnotu psát o památkách, protože bych se po Xté opakoval po tisících přede mnou. Tedy jen stručně.

Zmíním a doporučím každému procházku po Zámeckých schodech na Pražský hrad, prohlídku hradu a návštěvu katedrály svatého Víta o kterou se roky vedl soudní spor církev versus stát. Historie hradu sahá do roku 800, kdy v místě, kde dnes Pražský hrad stojí vzniklo opevnění. Mimochodem podle Guinnessovy knihy rekordů je Pražský hrad největší starobylý hrad na světě a také je největším doposud obývaným hradem na světě, větším než anglický Windsor (sídlo anglický panovníků v Londýně). Pohodu, krásu a zvláštní atmosféru naleznete po překročení Karlova mostu na Malou stranu. Zvláště Kampa ostrov na řece Vltavě  oddělen mlýnskou strouhou Čertovkou je zážitek.

Ať to každý cítí jak chce návštěvu Národní muzea  a Národní divadla chápu jako vlasteneckou povinnost :-) a také jsem tam jako dítě povinně musel, nicméně zašel jsem i v dospělosti a rozhodně doporučuji. Věřím, že každého tyto návštěvy příjemně překvapí.  Rovněž návštěva Betlémského náměstí a Betlémské kaple jistě připomene každému dějinami našeho národa bez ohledu na vyznání a nebo nevyznání :-) Betlémská kaple byla otevřena v roce 1394 a byla určena pro kázání v českém jazyce. Kázal zde mistr Jan Hus a další husitští kněží.

Když se budete chystat do Prahy doporučuji navštívit Oboru Hvězda s Letohrádkem Hvězda postaveným v roce 1588. Je to trochu z ruky pokud přijedete do Prahy vlakem nebo autobusem, ale pokud byste přiletěli na Pražské letiště (Mezinárodní letiště Václava Havla Praha neboli Praha/Ruzyně) tak to máte kousek, autem samozřejmě bez problému. Obora Hvězda je od roku 1988 vyhlášena jako přírodní památka. Důvodem ochrany jsou lesní porosty přirozeného charakteru a také je to významná ornitologická lokalita. Obora má v centrální části podobu klasického lesoparku, který na okrajích přechází v přirozený les. V oboře se nachází naučná stezka informující návštěvníky o historii, přírodních podmínkách apod. Občerstvit, najíst a napít se můžete ve třech restauracích přímo sousedících s oborou. V letohrádku se nachází výstava věnovaná bitvě na Bílé hoře. Tato stavba ve tvaru hvězdy jak už bylo zmíněno je zasazená v rozsáhlé oboře a kromě příjemné procházky budete ve stínu bitva na bílé hoře, která na 300 let ovlivnila osud českých zemí.

Jít na staroměstské náměstí a počkat si až Pražský Orloj rozjede své představení je myslím vcelku samozřejmostí. Uvidíte středověké astronomické hodiny umístěné na jižní straně věže Staroměstské radnice v Praze, které odměřují čas od roku 1410. Každou hodinu v denní dobu se ve dvou okénkách nad ciferníkem objevuje 12 apoštolů. Jen škoda, že v okolí je spousta tradičních hospod a restaurací s  dobrým pivem a jídlem, ale s cenami pro zahraniční turisty.

Na závěr tohoto památkového dílu v rámci povídání o Praze rozhodně musím zmínit Vyšehrad. Procházky jsou tam vskutku magické a v neposlední řadě na hřbitově naleznete nejedno slavné a úcty hodné jméno. Nezapomenu konstatovat, že v Praze je mnoho zajímavých historických církevních staveb, hřbitovů, slavné sochy a mnoho dalšího ale vyjmenovávat to nebudu on si jistě, každý to své najde a ať už jste věřící či nevěřící, badatel/ka, skladatel/ka nebo barbar/ka návštěvy všech historických míst v Praze vřele všem doporučuji.

bydleni
doprava
památky

Tipy na výlety a investování do zážitků

Z Prahy si nějaké zážitky vždy odnesete a záleží samozřejmě jen na vás, kolik můžete do návštěvy Prahy investovat času, peněz a jak to chcete pojmout. V  této části se pokusím nabídnout pár tipů na výlety pro rodinu s dětmi, ale i pro partu přátel nebo sólové cestovatele.

Nemusíte být technický typ ani biolog a přesto si sem jistý, že když si uděláte výlet do Technického muzea na Letné pak do Botanické zahrady v Tróji a následně hned vedle zahrady vlezete do pražské ZOO tak zažijete podívanou na kterou jen tak nezapomenete. Vše uvedené je v  Praze 7 tedy bez problému dostupné. Z muzea do Tróje se svezete cca 20 min tramvají a jak jsem uvedl zahrada a ZOO jsou vedle sebe. Pokud budete jako rodina např. táta, máma a dvě děti bude vás vstupné dohromady stát cca 1500 Kč, oběd, káva, limonáda, zmrzlina pro děti, pivko pro tátu (no dobře malé pivko i pro mámu :-) atd. prostě počítejte s tím, že mít sebou 3000 Kč bude správné. Vynaložených prostředků určitě litovat nebudete, protože si užijete celodenní výlet plný zážitků.

Jako další celodenní výlet můžete pojmout návštěvu Břevnovského kláštera. Břevnovský klášter (plným názvem Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze-Břevnově) je nejstarší český mužský klášter, nacházející se v pražské čtvrti Břevnov, Praha 6. ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou. Založení kláštera je prokázáno s datem 14. ledna roku 993. Při prohlídce vás čekají vznešené barokní budovy kláštera včetně chrámu sv. Markéty, sochy, zahrada a mnoho dalšího. Hřbitov u kostela sv. Markéty je místem posledního odpočinku národem milovaného zpívajícího básníka a věčného rebela Karla Kryla. Břevnovský klášter je považován za nejstarší písemně doložené místo vaření piva v celé České republice, v této tradici Břevnovský klášterní pivovar pokračuje dodnes. Prohlídka pivovaru je fajn a pokud máte v Praze zajištěné ubytování ochutnávka místního piva vám jistě neublíží. Ochutnat produkty z Břevnovského pivovaru můžete také ve výčepu nazvaného Klášterní sýpka v rámci infocentra kláštera. Na příklad si můžete koupit od místní značky piva Benedict klasickou světlou 12% nebo černou 11% v pet lahvi a nebo ve skle mohutné pivo Imperial Lager,  které má silných 20%. Pivo z Břevnovského pivovaru si rovněž můžete dát čepované třeba s pečeným kolenem v restauraci Klášterní šenk. V rámci kláštera je také hotel. Rodina, táta a máma + dvě děti - vstupné, jídlo, přespáním by měla bez problému realizovat tento zážitek za 4000 Kč - určitě to za to stojí.

Doporučoval jsem návštěvu Národního divadla a samozřejmě na tom trvám je to tam krásné, ale divadelní zážitek jsem měl především v Divadle v Řeznické na Praze 1, což je malá divadelní scéna, kde se herců téměř dotýkáte. Má to tam jedinečnou atmosféru a pokud si dle svého gusta vyberete správné představení určitě si užijete dostatek zábavy. Na několik představení jsem byl nucen jít také do především muzikálového divadla Broadway kousek od Náměstí Republiky, ale musím podotknout nic moc. Naopak můj zlatý vrchol divadelních zážitků byla dvě představení ve věčně vyprodaném divadle Járy Cimrmana na Žižkově a jsem velice hrdý na to, že jsem hlavní protagonisty viděl v plné  síle a všechny. Pro milovníky divadla je určitě Praha dobrým cílem a více než vybrat si divadlo je důležité vybrat si představení, které vám bude nejvíce zážitkem. V Praze je více jak 100 velkých a malých divadel a divadelních klubů. Stejně tak je Praze určitě více jak 100 kin. Velké sály s pohodlnými křesly vám umožní zážitek klasického filmu i filmu ve 3D a prostorový zvuk vás zaručeně při napínavé scéně zatlačí do křesla. Ať již v divadle nebo v kině i takto strávený váš pobyt v Praze vám může poskytnout nejeden zážitek.

Příjemnou kilometrovou procházku podél Vltavy můžete zažít na Dvořákově nábřeží na Starém Městě v Praze 1. Následně doporučuji dopřát si plavbu po Vltavě na některém z parníků kotvících na nábřeží. Vyplout můžete na okružní plavby historickou Prahou, ale také do zoo, na Slapskou přehradu nebo si můžete udělat výlet na Mělník. Je to zajímavé a příjemné, lze to spojit s obědem nebo večeří a nebo v partě s muzikou a třeba vínem. Zažil jsem kdy si kamarádi pronajali parník a objednali kapelu. Jezdili jsme asi 4 hodiny Prahou po Vltavě a byla velká legrace :-)

Tuto část bych ukončil doporučením dopravit se na Malou Stranu Újezd a nastoupit do kabiny a Lanovou dráhou se nechat vyvézt na Petřín. Z rozhledny zažijete nádherný výhled na Prahu a můžete navštívit zrcadlové bludiště, kde se určitě zasmějete. Při příjemném počasí je fajn i pěšky cesta dolů z Petřína.

Někdo má rád vdolky, jiný zase holky

Já sladké moc nemusím a vdolky už teprve ne, ale o pražské gastronomii se trochu zmíním. Samozřejmě jsou v Praze špičkové luxusní restaurace, adekvátně drahé a mnohdy ne úplně bude váš gastronomický zážitek uspokojen, protože je to sice pěkné, že dostanete dva předkrmy a všechno je strašně krásné, ale když vám kuchař odřízne kus grilovaného krocana a dá krajíc chleba, k tomu si "kydnete" trochu křenu a hořčice tak je to lepší. Prostě, když víte kam, můžete sedět na zahrádce koukat jak se nad žhavým otáčí sele, jehně nebo krocan, dáte si dobré pivo a bude vás to stát jen o něco více než kdyby jste si pekli maso a dávali pivo doma. Dal jsem se předsevzetí, že nebudu jmenovat konkrétní místa, protože k některým mám osobní vztah, který se mnohdy změnil, ale i bez toho si jistě každý najde co potřebuje.

Když půjdete do některé z vyhlášených restaurací na Staroměstském náměstí a v jeho okolí určitě se najíte dobře a porce budou velké, zaplatíte dost, ale ne zas tolik jako v těch luxusních restauracích. Prostě počítejte s tím, že si dáte ve dvou jídlo, pár piv, kávu a z jedné tisícovky vám moc nezůstane.

Přece jenom na jedno místo zmíním, protože jsem ho měl a mám velice rád a zažil jsem v něm mnoho příjemných zážitků. Je to Ambiente Brasileiro ve Slovanském domě kousek od Náměstí Republiky. Dělají se tam masa na grilu, brazilské sushi a k vašemu výběru je k dispozici velký salátový bar. Je dobré mít rezervaci. Po příchodu vás usadí a číšník vám dá vybrat z nabídky jsou to v podstatě takové programy buď chcete jenom něco a nebo všechno já jsem chtěl vždy všechno, protože když už tak už. Nejprve si naberete dle chuti do misky nebo misek ze salátového baru, kde je opravdu všechno od zeleniny, ovoce, dresinků po parmazán. Pak si sednete přijde k vám someliér vyberete si víno ochutnáte schválíte a už to jede. Ke stolu neustále chodí obsluha a na dlouhém hrotu nosí různá masa. Celkově ochutnáváte ze 14 druhů mas a je dobré si nechat dávat od obsluhy jen malé vzorky, abyste degustaci v pohodě zvládli až do konce respektive konec není, konec bude tehdy, až nebude už nic chtít a je škoda se přecpat např. na prvních dvou ochutnávkách a nepoznat to ostatní. Pro příklad uvedu, že součástí menu je Marucha - nejkřehčí část hovězí plece, Picanha - prvotřídní steakové maso - hvězí Angus, Alcatra - hovězí zadní s parmazánem,  kuřecí srdíčka, kachní prsa, jehněčí kýta nebo také grilovaný čerstvý ananas. Vše probíhá formou sněz, co zmůžeš. Ve dvou vás to bude stát 2000,- v základu a víno případně kořalka udělají dalších cca 1500,- prostě někdy mě to stálo tři někdy čtyři tisíce, ale vždy jsem byl moc spokojen a moje partnerky také. Já netvrdím, že je to levné, ale poměr cena výkon je v pořádku, kdybyste si něco podobného chtěli dělat doma tak se nedoplatíte. 

Když se řekne typicky pražské jídlo tak si nevybavím nic snad jen Pražský koláč což je upečené, jemné, vláčné těsto do kterého se dává mimo jiné také majonéza. Rozkrojený pečený korpus je naplněn pudinkovým, vanilkovým krémem, posype se cukrem a skořicí. Rozhodně má svou specifickou chuť a svého času sem jich polkl opravdu hodně :-)

Hudba, tanec, mazanec

Praha žije nonstop a to na mnoha místech doslova. Pandemie nepandemie věřím, že i dnes různé  malé zapadlé kluby frčí ve svém rytmu provoněném trávou. No kdo o to stojí ten si to v Praze určitě najde. Tak jako tak pokud to není vyloženě feťácké doupě malé rockové kluby jsou fajn. Příznivci house music naleznou také několik klubů a s jistotou jim mohu zaručit, že duc duc budou vnímat tak dlouho, dokud jim jejich bílá čára nedojde :-) Kdo ke své zábavě potřebuje pořádnou diskotéku a nebo se chce vlnit v rytmu latinskoamerické  hudby ať určitě navštíví ulici Kaprovu na Starém městě v Praze 1 a nebo si na Václavském náměstí kousek od jezdecké sochy Svatého Václava můžete skočit do Nebe. Někde se kouří tráva někde se vodkou zapíjí extáze. Někde si dáte pivko a posloucháte country a na Národní třídě si můžete dát Whisky a poslouchat jazz v Redutě. Osobně jsem měl a mám mimo rockových klubů rád klub Lávka. Sedět v teplé letní noci, popíjet,  povídat si s kamarádem nebo přítelkyní a koukat při tom na osvícený Karlův most a Pražský hrad  je velká pohoda i přesto, že to není zadarmo.

Samozřejmě v Praze 1 naleznete i nádherné koncertní, operní, divadelní, výstavní sály. Součástí Alšova nábřeží je novorenesanční budova Rudolfinum, která byla slavnostně otevřeno v roce 1885. Rudolfinum nechala postavit u příležitosti 50. výročí svého založení Česká spořitelna a po dohodě s arcivévodou Rudolfem Habsburským-Lotrinským následníkem rakousko-uherského trůnu byla stavba pojmenována po něm.

Na Vinohradech je vznešená stavba Státní opery. Budova dnešní Státní opery Praha byla postavena z iniciativy pražských Němců, kteří k pořádání divadelních představení v němčině postrádali adekvátní budovu. Divadlo zahájilo svou činnost v roce 1888.

Náměstí Republiky vévodí skvostná budova Obecního domu. Na místě dnešního Obecního domu stála původně rezidence českých králů, Králův dvůr. Tento komplex nechal vybudovat kolem roku 1380 Václav IV. Obecní dům se zapsal do dějin našeho národa 28. října 1918, kdy zde byla vyhlášena samostatnost Československa a v listopadu 1989, kdy zde proběhlo první setkání komunistické vlády s představiteli OF v čele s Václavem Havlem.

Jsou to nádherné historické stavby a i přesto, že nejsem operní typ a klasickou hudbu si pustím výjimečně, koncert s hudbou Antonia Vivaldiho mě uchvátil a návštěva těchto sálů stojí rozhodně za to i kdyby vás program ne úplně lákal v těch sálech zažijte zážitek tak jako tak.

Když chcete vidět naživo tuzemské nebo zahraniční celebrity v Praze máte velkou příležitost. Trvalé nebo přechodné bydliště mají v Praze asi všichni protagonisté Českého showbyznysu, protože bez Prahy to prostě moc nejde. Koncertů domácích a zahraničních zpěváků a kapel se každý rok uskuteční řada. Od Českého mejdanu s Michalem Davidem, kapelou Olympic, Marii Rottrovou a mnoho dalšími až po Metallicu, Rammsteiny nebo Lady Gagu to vše můžete v Praze zažít. Velké koncerty většinou probíhají v O2 aréně která je v Praze 9 kousek od stanice metra Českomoravská, hodně koncertů jsem zažil také v Holešovicích na Praze 7 ve sportovní hale Tipsport aréna, kde je také domácí led pro HC Sparta. Mám informace i o mega-koncertech na výstavišti v Letňanech, ale  toho bych se účastnit nehodlám, protože předpokládám, že nejvíce si lidé užijí obrazovek a to si to rovnou mohu pustit doma z nějakého záznamu co najdu na netu. Jeden z mých nejlepších hudebních zážitků bylo, když jsem  jako voják dostal rozkazem spolu se stovkami další dělat pořadatelskou službu na koncertě Pink Floyd na pražském Strahově. Dodneška si pamatuji jak mě ten rozkaz naštval :-) Pražský Strahov tedy přesněji Velký strahovský stadion na Praze 6 uvítal více skvělých koncertů, které vystřídali éru komunistických Spartakiád. Mimochodem Strahovský stadion je svou rozlohou největší na světě a má kapacitu 250 000 míst.

Silvestr v Praze nikdy za moc nestál na Václavském náměstí jde i trochu o život a každý kdo to zažil musel mrkat jako, já když jsem poprvé viděl po rozednění úklid "Václaváku" po Silvestru. Neskutečné hromady střepů a obalů od zábavné pyrotechniky atd. Zažil jsem i Silvestra v hotelu Hilton, což stálo skutečně hříšné peníze, ale jinak to stálo za... Ohledně Silvestra není dle mého nic lepšího než být s dobrou partou na horách.

Příznivci dechovky si svůj sál určitě najde, v podstatě co se týká hudebního a tanečního vyžití nevěřím, že by mohla Praha někoho zklamat. Jediný problém je, že je nutné si zajistit spaní, protože si nedokáži představit, že bych "projuchal" celou noc a pak odjel třeba do Brna :-)

Praha a politika

Hlavní město České republiky Praha má to štěstí nebo neštěstí (to ať si, každý rozhodne sám), že poskytuje zázemí vládě, poslanecké sněmovně a senátu. V neposlední řadě je v Praze také 14 ministerstvech a prezident. Celkově o naší malé zemi rozhoduje neuvěřitelných 281 politiků + prezident. V Praze jsou rovněž všechna zahraniční zastoupení tedy velvyslanectví a konzuláty.  

Vláda České republiky sídlí ve Strakově akademii. Reprezentativní novobarokní budova Strakova akademie byla vystavěna v letech 1891–1896. Původně byl objekt využíván jako studentská kolej nemajetných synů české šlechty.

Komplex budov Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se rozprostírá v Praze na Malé Straně. Tvoří jej tři hlavní stavby: Thunovský palác, palác Šternberských a palác Smiřických a několik bývalých měšťanských domů. Thunovský palác byl původně Roupovský dům Jana z Roupova, který v roce 1650 koupila hraběnka Markéta Anna Thunová. Od roku 1779 zde provozovala italská operní společnost Pascala Bondiniho divadlo, které prý navštívil i Josef II. (císař Svaté říše římské, král uherský a král český, markrabě moravský a arcivévoda rakouský), budova však v roce 1794 vyhořela. V roce 1801 hraběnka Anna Marie Thunová palác prodala českým stavům a následně proběhla klasicistní přestavba pro potřeby Zemského sněmu. Budova byla původně upravená především pro stavovské kanceláře sloužila od roku 1861 jako sněmovna. V roce 1903 byl Thunovský palác propojen s vedle stojícím palácem Smiřických, který také využíval parlament. Šternberský palác je barokní stavba na Malostranském náměstí, na Malé Straně, v Praze 1. Vznikl v roce 1703 propojením dvou sousedních budov. Na místě dnešního paláce stávaly dva renesanční domy, založené na obvodových zdech domů gotických. Palác Smiřických nebo také U Montágů je původně renesanční, barokně přestavěný palác na Malostranském náměstí. Dnešní palác stojí na parcelách tří až čtyř původních středověkých domů. Přední dům zakoupil v roce 1573 Jindřich Smiřický ze Smiřic a nechal na jeho místě vybudovat renesanční, hlavní sídlo svého rodu. V roce 1895 palác získal Zemský sněm Království českého a adaptoval je pro potřeby sněmovny.

Senát Parlamentu ČR sídlí na Malé Straně v Praze ve třech starobylých palácích: Valdštejnském, Kolovratském a Malém Fürstenberském. Valdštejnský palác je objekt na Malé Straně a patří k nejvýznamnějším stavbám z přelomu období raného českého baroka v českých zemích, je první světskou stavbou pobělohorské doby, která kombinuje stavební typ městského paláce s italskou vilou. Kolovratský palác ve Valdštejnské ulici je pozdně barokní stavba v Praze 1 na Malé  
Straně. Po roce 1945 tu sídlilo ministerstvo informací a osvěty, později ministerstvo kultury. Prostory Kolovratského paláce jsou využívány jako zázemí pro některé senátní výbory, komise a kluby. Malý Fürstenberský palác, též Černínský dům je svými rozměry menší stavba v pozdně barokní podobě v ulici Valdštejnská v Praze 1 na Malé Straně.

Krásné historické budovy sloužící k ovládání České republiky mnohdy, jak bylo uvedeno, mají k této funkci historickou kontinuitu tedy opodstatnění například v tom, že je parlament tam, kde je a ne jinde. Také nutno podotknout, že barokní a gotické paláce a domy nejsou zcela veřejnosti uzavřeny. Můžete si zajistit prohlídky, které jsou zdarma a s výkladem. Horší je, že celá ta "legrace" stojí několik miliard korun ročně. Jsem velice přející člověk a proto bych přál České republice, aby se jednou našli politici, kteří sníží počet poslanců např. na 100 a senát zruší - čím více lidí se radí tím větší mají problém se dohodnout. Senát chápu nikoliv jako pojistku demokracie, ale jako jistotu byrokracie. Dost politiky hurá zpět do Prahy :-)

Jak bylo v úvodu naznačeno Praha také hostí zastupitelské úřady v České republice - celkem jich je 103. Zastupitelských úřadů je několik základních forem. Samozřejmě velvyslanectví dále forma konzulát, generální konzulát a honorární konzulát. Konzul je úředník, který zastupuje svou zem v jiné zemi, nemá politickou moc je to prostě úředník. Honorární konzul je v diplomacii čestná funkce zahraničního zástupce. Dále máme několik specifických zastupitelstev a to EU - Zastoupení Evropské komise, Tchaj-wan - Taipeiská hospodářská a kulturní kancelář a Vatikán - Apoštolská nunciatura. Nejkrásnější budovu má asi Britská ambasáda. Velvyslanectví Spojeného království Velké Británie a Severního Irska sídlí v Thunovském paláci na Malé Straně v Praze 1 v sousedství Parlamentu České republiky. Nejstarší zmínka o stavbě pochází ze 14. století. V zahradě velvyslanectví mají, jak jinak, nejkrásnější anglický trávník jaký v Praze vidět a z budovy je nádherný výhled.




Zvonec konec

Určitě je toho ještě hodně co bych, mohl k Praze napsat, tedy možná bude mít toto psaní o Praze pokračování. Každopádně bych chtěl závěrem prohlásit, že takové to "antipražákovství" je pro mě úsměvné. Nemůžu napsat,  že jsem hrdý Pražák a ani se za to nestydím prostě jsem z Prahy a basta. V pravdě nepamatuji se, že bych zažil od mých Pražských přátel, že by se někde vytahovali, že jsou z Prahy atd.  Možná někoho naštvu, ale nehorší Pražáky jsem zažil ty, kteří do Prahy přijeli za prací, za lepším. Dala by se napsat úměra, že čím větší buran tím větší z něj vyrostl Pražák a pak naprosto chápu, když Pražáky někdo odsuzuje a nemá rád. Prostě jsem přesvědčen, že většina Pražáků, co se chová mírně řečeno nevhodně nemá s Prahou nic moc společného, ale mohu se mýlit protože jsem jenom Pražák :-)

 

výlety
gastro
tanec
politika


Moje Praha :-)


 

bottom of page