Mateřské centrum Klubíčko Horní Cerekev vzniklo v roce 2004 z popudu nadšených maminek, které dokázaly tímto nápadem oslovit i ostatní a z organizace původně zaměřené na maminky na rodičovské dovolené a jejich děti se stala záležitost společenská, organizace, která dnes nabízí široký záběr nejrůznějších aktivit pro všechny věkové skupiny. Od roku 2019 vede mateřské centrum Klubíčko Mgr. Dana Mezerová Nevosádová, kterou jsme oslovili a přinášíme Vám zajímavý rozhovor. V září 2016 jste se stala v Horní Cerekvi lektorkou aktivit v mateřském centru Klubíčko. Co bylo pro Vás hlavní motivací nastoupit do této pozice? Přiznám se, že jsme s mojí kolegyní Janou byly do této funkce tak trochu přemluveny minulou lektorkou, která již měla odrostlé děti a chtěla to předat někomu dalšímu. Pokud by to nikdo po ní nevzal, tak by tato aktivita v Horní Cerekvi skončila, což by byla velká škoda. Byla to pro nás tedy výzva, jestli to zvládneme. Od roku 2019 Klubíčko vedete včetně účetnictví a všech aktivit. Jak vše zvládáte v souvislosti se svou advokátní praxí? Pro mě je to zajímavé zpestření té občas „nudné“ advokátní práce a zároveň mě to i rozvíjí, protože se tím učím spoustu nových věcí – jak si naplánovat lekci tak, aby zaujala i ty nejmenší děti, jak komunikovat s maminkami, jak organizovat a zajistit větší či několikadenní akce, jak zajistit financování jednotlivých aktivit. Ale je to pro mě i časově náročné, např. když celé pondělní dopoledne strávím v Klubíčku, musím pak práci dohánět večer. Proto budu muset alespoň tuto činnost zas předat dál a doufám, že se najde nějaká aktivní maminka, která to za mě převezme. Je to určitě zajímavá zkušenost, která se může jednou hodit někomu i do životopisu 😊. Třeba právě tento článek pomůže k tomu, že se nějaká maminka sama ozve a já nebudu muset nikoho „přemlouvat“. Mrzelo by mě, kdyby tato aktivita v Horní Cerekvi skončila. Navštěvují nebo navštěvovali Vaše děti Klubíčko? Navštěvovaly - musely 😊. Druhé a třetí dítě vlastně hned od narození, kdy jsem je ve vajíčku někam "zaparkovala", abych mohla s ostatními pracovat. Nyní už chodí do školy a do školky, takže se mnou nechodí, a to je právě další důvod, proč je čas předat Klubíčko někomu novému, kdo bude s ostatními maminkami na stejné vlně a budou mít tak společná témata k řešení. Moje děti rády na Klubíčko vzpomínají a např. v době školního volna se mnou i rády jdou. Pro tyto větší děti proto stále pravidelně (dvakrát ročně) pořádáme (doufám, že i co nejdéle budeme pořádat) víkendové pobyty v Nové Cerekvi, plné nejrůznějších aktivit, děti (a i maminky) se sem velmi těší. Vaše šestiletá zkušenost v mateřském centru Klubíčko je více jak dostatečná abyste mohla posoudit spolupráci s městem Horní Cerekev. Jaké je Vaše hodnocení? Spolupráce s městem spočívá převážně v tom, že nám finančně přispívá na chod našeho mateřského centra. V prvních letech mého působení jsme dostávali příspěvek 20 tis. Kč, jednou dokonce 35 tis. Kč na rok. Od roku 2019 však dostáváme pouze 8 000,- Kč a ačkoliv jsme žádali o více, tak bez jakéhokoliv vysvětlení nám byla poskytnuta tato částka. Na běžný chod by nám to stačilo, ale na již zmiňované víkendové pobyty v Nové Cerekvi, na pořádání tvoření pro větší děti, realizaci stezek atd. jsme si tak museli zajistit jiné formy financování, a to např. dotace od Kraje Vysočina, dotace od MŠMT z programu Zvyšování kvality neformálního vzdělávání na Vysočině. Činnost v mateřském centru je tedy zajímavá po všech stránkách, a určitě doporučuji někomu dalšímu, aby si jí vyzkoušel 😊. Jaká je spolupráce s rodiči, případně různými organizacemi, spolky či firmami? Za celou dobu mého působení jsem neměla s rodiči jediný problém. Velké poděkování patří především škole, resp. vedení školy, které nám umožňuje užívat prostory školy, a to jednak ke skladování našich věcí a hraček, ale i pro realizaci našich setkávání, kdy tomu muselo přizpůsobit i výuku tělesné výchovy, abychom mohli mít celé dopoledne gymnastický sál k dispozici. Dále se nám v poslední době dobře spolupracovalo např. se včelaři při výsadbě stromů k židovskému hřbitovu či k vysílači u Bezděčína. Jistě existují nějaké statistiky můžete odhadnout kolik dětí za 6 let vašeho působení prošlo mateřským centrem Klubíčko? Musela bych si projít sešit s docházkou a spočítat to, což se mi teda moc nechce 😊, ale děti se středečních setkávání účastní cca dva roky (tj. od jednoho roku, kdy začnou chodit, do tří let, než jdou do školky) a v jednom roce pracujeme cca s patnácti dětmi, odhaduji tedy tak 45 dětí… Potěšila mě tuhle paní učitelka ze školky, když řekla, že je u nově přicházejících dětí do školky poznat, zda prošly Klubíčkem, že se mnohem lépe adaptují. A to je jeden z našich hlavních cílů. V poslední otázce se nemůžeme nezeptat na Vaše působení v komunální politice v Horní Cerekve. Prosíme o stručnou odpověď. Považujete změnu ve vedení radnice za nevyhnutelnou? Nevyhnutelnou je silné slovo. Řekla bych spíš žádoucí. Při minulých volbách se volalo po změně, a to v podstatě za každou cenu. Změna sice nastala, ale nemyslím si, že úplně k lepšímu. Nechci to zde příliš rozebírat, protože to nesouvisí s mou současnou aktivitou v Klubíčku (ačkoliv mám několik plánů, jak by se dal více využít potenciál a za ty roky vybudované materiální zázemí Klubíčka). Koho by to více zajímalo, odkazuji na naše facebookové stránky: Za spokojenost občanů Hornocerekvicka, či na YouTube, kde když dáte do vyhledávače: Dana Mezerová, vyběhnou vám videa, kde blíže popisuji, proč bych chtěla působit v komunální politice v Horní Cerekvi či co a jak bych zde chtěla zlepšit.

Denisa křížová se narodila 3.11.1994 v Horní Cerekvi a ve věku 27 let se účastnila Olympijských her v Pekingu jako reprezentantka ČR v ženském ledním hokeji. Rovněž se zúčasnila Mistrovství světa v ledním hokeji žen 2016 konaných ve městě Kamloops, Kanada. Denisa je stálicí a oporou ženské hokejové reprezentace od svých 16ti let a s celým týmem se jí podařilo probojovat z Divize II do Top Divize, kde se nároďák několik sezón úspěšně drží. Na své mistrovství světa jede už po jedenácté, a to jedenácté se koná od 26.srpna do 4.září 2022. Je dvojnásobnou držitelkou Zlaté hokejky pro nejlepší hráčku sezóny. Svoji kariéru začala v USA již na střední škole v Lake Placid na National Sports Academy odkud šla dál studovat do Northeasternu, kam se jí podařilo získat stipendium. Získala 169 bodů ve 143 zápasech, stala se tak šestou nejúspěšnější hokejistkou v historii univerzity. Svojí dráhu profesionála odstartovala tím, že jako první Češka byla draftována do ženské verze NHL jako třináctá v pořadí a mohla si zahrát za Boston Pride. Nyní se ze švédského Brynäs přesouvá zpět do NWHL, kde bude hájit barvy týmu Minnesota Whitecaps. Druhým sportem Denisy křížové je hokejbal a z Mistrovství světa v hokejbalu 2017 získala ocenění nejlepší útočník. Denisa Křížová je 165 cm vysoký útočník a hrající na levé straně. Naší redakci se podařilo Denisu, kontaktovat a přinášíme Vám rozhovor. Hrála jste jako dítě s dětmi hokej na zamrzlém rybníce v Horní Cerekvi? Pokud ano považujete to jako základní impuls k Vaší budoucí kariéře a nebo Vás motivovali především tehdejší úspěchy hokejistů ČR, případně vliv rodičů? Co byl první záblesk pro Denisu Křížovou, kdy si řekla budu v ruce držet hokejku? Na rybníku v Horní Cerekvi jsem samozřejmě hrála, trávila tam s kamarády a jejich rodiči mrazivé dny, na což do teď vlastně velmi ráda vzpomínám. Jelikož jsem byla hodně malá (asi tak tři až šest let), tak úplně nedokážu posoudit, zda to byl ten zlomový moment. Spíš zde velkou roli sehráli rodiče, a to zejména taťka. On, jakožto velký sportovec a celoživotní hráč hokeje mě vždy velmi motivoval a podporoval. Jezdili jsme se spolu dívat na zápasy do Pelhřimova na „‚áčko“ a také i s mamkou a ségrou na jeho vlastní zápasy, kde jsme po většinu času byli jediní fanoušci, protože se zápasy hrály pozdě večer. Protože šlo o hokej, tak se večerka nemusela dodržovat a mohla jsem zůstat až do konce zápasu :D No a od té doby mě taťka vozil vždycky v sobotu dopoledne do Pelhřimova do školičky bruslení a už jsem tam zůstala hrát za Spartak od přípravky až po dorost.i ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Na Wikipedii se můžeme dočíst mimo jiné následující: Česká ženská hokejová reprezentace reprezentuje Českou republiku na Mistrovství světa žen IIHF Mezinárodní hokejové federace. Ženskou reprezentaci kontroluje Český svaz ledního hokeje. Od roku 2021 má Česká republika 4 142 hráček. Česká ženská reprezentace je na 7. místě světového žebříčku. Samozřejmě musíme připomenou premiérovou účast Česká ženská hokejová reprezentace na Olympiádě (ZOH Peking 2022). Jistě je těžké prosadit do reprezentace. Vaše cesta do repre. byla "klikatá" nebo "rovná"? Jak byste ze svých zkušeností posoudila fungování reprezentace a Český svaz ledního hokeje? Dostat se do reprezentace v jakémkoliv sportu je úspěch a čest. Pro mě to je radost reprezentovat naši zemi, stát na modré čáře, poslouchat státní hymnu po vítězném zápase je něco ohromujícího a je to ten moment, proč děláte sport. Úsilí, za kterým stojí neskutečné množství tréninků, individuální přípravy, je pro někoho až nepředstavitelné. Hlavní je pro mě mít pocit zázemí a mentální pohodu. Zároveň je pro mě důležité se umět dobře odreagovat a odpočinout si. Zda je cesta klikatá nebo rovná vždy záleží na lidech, kterými se obklopíte a jak se necháte ovlivnit okolím. Takže si myslím, že já jsem si zvolila zlatou střední cestu, která mi pomohla vybudovat si svoje místo v hokejovém světě. Co se týká svazu a fungování reprezentace, tak mi vždy se vším, co jsem potřebovala pomohli a můžu se na ně kdykoliv obrátit. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Začala jste ledním hokejem a hokejbal byl doplňkovým sportem, nebo mají pro vás tyto sporty stejnou prioritu? Hokej byl vždycky hlavní, hokejbal beru spíš jako součást letní přípravy. Potkám tu i holky, které dřív se mnou hrály v reprezentaci nebo v ligu v ČR, tak je fajn se s nimi zase vidět a zahrát si s nimi. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 14. Mistrovství světa v hokejbalu se konalo od 21. června do 27. června 2022 v Lavalu v Kanadě. Mistrovství ISBHF se zúčastnilo 16 týmů. Finále 27.6.2022 - Kanada 3:2 Česko. Máme celkem komplexní informace o finálovém zápase s Kanadou, které obsahují spíše negativní hodnocení na náš tým. Stříbrná medaile je bezesporu skvělý úspěch, ale dle hodnocení odborníků mohlo být zlato. Jak byste tento zápas s jistým odstupem hodnotila z vašeho pohledu? A Kanada... noo začali jsme dobře dokonce jsme vedli 2-0 po první třetině. Ve druhý třetině jsem začali dělat zbytečné chyby a toho Kanada využila. Pak přišli i nějaké vyloučeni a bohužel to dopadlo 3-2 pro Kanadu. Každopádně druhý místo je super a velký úspěch a nemáme se za co stydět. Být druhy na světě je taky krásný. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Olympiáda 2022 Peking na co nejraději vzpomínáte? Tak asi jako první se mi vybaví zahajovací ceremoniál, to bylo úplně neskutečný až dojemný, husí kůže vám běhá po celém těle a srdce buší asi na 1000 procent. To už si říkáte, že už jste ve sportu asi opravdu něčeho dosáhl, když se všemi sportovci světa, s těmi nejlepšími sportovci světa, jdete pod jednou olympijskou vlajkou s jednotným cílem, ukázat ze sebe to nejlepší. Pak taky ráda vzpomínám třeba na Ilju Kovalčuka, který za mnou a mojí spoluhráčkou Pavlínou Horlákovou a Anetou Tejralovou běžel, že se s námi chce vyfotit a prosil nás o fotku. A my celé nervózní odpověděly, že jestli spíš my ho můžeme poprosit o fotku. Šla jsem si na jídlo a najednou se mně ptá Martina Sáblíková, jestli si za mnou může sednout, to jsou takový maličkosti, co vám dělají radost a vzpomínky, že bych mohla vyprávět ještě další hodiny.. :) ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Ohledně sportování, rekreačně jistě praktikujete i další sporty. Jaké? Máte mimo ledního hokeje a hokejbalu ambice ještě v nějakém jiném sportu? No ještě hraji tenis, ale spíš v rámci svého volna. Ráda zkouším všechny možné sporty a ničemu se nebráním, ale hokej mi momentálně dělá největší radost a jediné mé ambice směřují k ledu, hokejce a puku. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- K profesionálnímu sportování a hokej je toho dobrým příkladem patří bohužel také zranění. Co máte za sebou jako nejhorší "zážitek“? Protože se v ženském hokeji nemůže hrát tak do těla a pravidla se trochu liší od toho mužského, tak mě žádné vážné zranění, které by mě vyřadilo ze hry („musím zaklepat“) nepotkalo. Naraženou ledvinu, pohmožděný kotníky, naštípnuté kosti v ramenní jamce a neustálé modřiny nebudu snad brát ani jako zranění. Bolí to, to né že ne, ale nemám rada, když týmu nemůžu pomoc k výhře. V tomto umím jít i za hranici bolesti. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Kariéra žen ve sportu je většinou přerušena nebo končí založením rodiny. Budete dělat radost svým fanouškům ještě alespoň do příští Olympiády, která by se měla uskutečnit v roce 2026 v Miláně? To je hodně daleká budoucnost. Od září jsme v novém olympijském cyklu a spoustu holek teď má nová angažmá, včetně mě. Pokud vše půjde dobře, bude se mi dařit, tak ta chuť zažít olympiádu ještě jednou bude velká. Samozřejmě pokud bude držet také zdraví. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jak vypadá běžný den Denisy Křížové, například týden před MS v hokeji? Týden před MS už jsme s celým týmem pohromadě. V podstatě to probíhá tak, že po snídani máme sraz v kabině, máme rozcvičení, po tom máme trénink na ledě, následuje výklus a protažení v tělocvičně. To zvládneme před obědem a odpoledne už máme meetingy, koukáme na videa soupeřů a jdeme opět do bruslí a na druhý trénink na led, následuje regenerace a končím večeří někdy kolem cca 20h. Důležitý je pro mě i odpolední spánek, který zvládám mezi obědem a prvním meetingem. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jaký máte vztah k Dračím lodím. Pádlovala jste někdy nebo raději bubnujete? :-) Dračí lodě? Letos mi snad vyjde podívat se na Půlnočního draka v Horní Cerekevi, ještě jsem ho nikdy nezažila, slyšela jsem na něj spousty pozitivních ohlasů. Těším se, až to konečně uvidím a zažiji. Vzpomínám si, že jsem snad jela i závody na úplném začátku týmu Marné Snahy na závodech v Telči, po té už jsem z časových důvodů a ustálení členů v jejich týmu nejela. Tak třeba letos na domácí vodě mě do týmu vezmou, i kdyby jen jako talisman :) ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jaká jídla máte ráda - máte nějaké nejoblíbenější? Protože už jsem procestovala téměř celý svět a ochutnala toho hodně, tak nejoblíbenější asi vždy bude česká kuchyně. Poctivý hovězí vývar s domácími nudlemi a kuře na paprice nebo koprovka, to se jen tak neomrzí. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- V jaké oboru byste se chtěla uplatnit v "civilním životě"? Umíte si představit i dráhu trenéra hokeje nebo hokejbalu? Asi umím, u hokeje bych chtěla zůstat, uvidíme ale, jakým směrem se vše bude vyvíjet a jak dlouho ještě budu hrát. Zatím nemám konkrétní představu, ale u sportu bych ráda zůstala a třeba předávala dál zkušenosti nejen malým dětem. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Poznala jste už pěkný kus světa a mluvila s mnoha lidmi. Jaký máte názor na současné světové dění? Je to složitá situace a bohužel, to co se děje odnáší i svět sportu. Všichni sportovci ctí ducha "fair play" a to, že je pak někomu zakázáno jet nebo se nemůže zúčastnit turnaje, který je pro něj důležitý či ho považuje za vrchol sezóny, pak odnese nejen jeho psychika, ale možná i motivace. Nemůže za to, do jaké role ho jeho stát staví a ani s tím nic dělat nemůže. Jen prostě každé ráno vstane, trénuje a doufá.

Myšlenka zúčastnit se závodu v Benátkách se zrodila v hlavě Miroslava Kříže a dle své povahy ji okamžitě začal realizovat. Svolal poradu a bylo rozhodnuto - jedeme do Benátek. Považoval to za výzvu a také nový impuls pro posádky dračích lodí v Horní Cerekvi. Akce proběhla 2.6. - 6.6. 2022 a závodu se zúčastnili: Martin Duba, Jirka Svatek ml., Jirka Bulant, Marcela Průchová, Naďa Šamajova, Andrea Mašková, Petr Prokýšek, Tomáš Zlatíčko, Martin Šimák, Pavel Chadim, Alice Andrdlová, Šárka Andrdlová, Soňa Mertlová, Jirka Svátek st., Libor Bureš, Daniela Buriánková, Pavel Lajtkep, Martina Pechová a MIROSLAV KŘÍŽ. Společná pohodová jízda autobusem začala ve čtvrtek 2.6. 2022 večer v Táboře, kde jsme měli sraz s pražskou posádkou, která rovněž jela na závody do Benátek. Naší loď vezlo na přívěsu pomocné vozidlo několik hodin před námi. Po příjezdu v pátek v 8 ráno, jsme se hned ubytovali - bydleli jsme v pěkných a příjemných chatkách a následně proběhlo koupání v moři a krapet piva, abychom setřásli ze sebe všechen prach z cesty. Benátky (italsky Venezia, benátsky Venesia nebo Venexia) jsou hlavní městos severoitalské oblasti Benátsko. Jeho historické jádro leží na ostrovech v mělké Benátské laguně, oddělené od Jaderského moře úzkou kosou Lido, novější části města byly vybudovány na pevnině (Mestre). Ve dnech zvaných "acqua alta" (vysoká voda), kterých bývá každoročně průměrně 54, se zde zvýší hladina moře až o 90 cm. V sobotu jsme jeli svojí lodí do Benátek a poctivě jsme si odpádlovali 8 KM, abychom získali startovní čísla - loď jsme nechali v maríně. Poté proběhla prohlídka Benátek a pomalu jsme se psychicky připravovali na závod. V neděli 5.6. 2022 to vypuklo. Nejdříve jsme z maríny jeli 3 KM na start. Startovalo 1850 různých lodí - jak píše pořadatel závodů v pokynech: Závodu se mohou zúčastnit veslice jakékoli hmotnosti a velikosti. Počet veslařů v lodi, také není nijak omezen. Celkem se závodu zúčastnilo 7500 lidí, což byl limit. Start byl úchvatný přesně v 9 hod. se ozvala obrovská rána z děla a propukla neskutečná atmosféra - strašný řev, křik, pláč, radost. Každý z nás měl husinu po těle. V jeden moment se dalo do pohybu 1850 plavidel a 7500 lidí dělalo, to co my. Doslova masakr - žádná taktika, každý včetně nás se snažil hlavně, co nejdříve se dostat z "chumlu". Závodní trať byla dlouhá 40 KM na moři. Celou trať jsme projeli s přestávkami za 4,5 hodiny. Zažili jsme vlny, kdy se přední pádlaři veslem nedotkli vody a pádlovali vzduch - stále se musela vylévat voda, kterou jsme ve vlnách nabírali. Ke konci při příjezdu do Benátek bylo vše pod přísnou kontrolou policie, která řídila a koordinovala dopravu v kanálech. Byla tam neskutečně mělká voda, kdy jsme mnohdy pádly drhli o dno. Ulice lemovaly lidé, kteří křičeli a tleskali všem projíždějícím lodím. Tento závod nikdo nevyhrál a nikdo neprohrál. Každý, kdo zvládl start a dojel do cíle dostal medaili. Cílová čára "46. VOGALONGA 2022" byla na konci Canal Grande, na úrovni baziliky della Salute. Medaile a certifikáty o účasti se tam rozdávali z k tomu zřízených pontonů. Jakmile loď obdržela své ocenění, musela rychle mimo oblast, aby ostatní posádky mohly dosáhnout pontonu. Závod Vogalonga 2022 byl již 46 ročník. Celé závody vymysleli a začali pořádat tři kamarádi v roce 1974, kteří si uspořádali závod v regatě na lodích mascarete (dvoučlenná veslice - vesluje se ve stoje). V té době se začaly hodně prosazovat čluny s motorem, ale třem kamarádům z nichž jeden byl novinář se podařilo závody rozšířit a zapojovalo se postupně stále více posádek, až se z toho stala celosvětově známá akce. Bylo to úžasné, nádherné a dobře chápeme, proč toto chce každý zažít. Všichni jsme si to moc užili. Závěrečná cesta autobusem byla plná společně prožitých zážitků a utekla nám rychle. Do Horní Cerekve jsme se vrátili v pondělí 6.6. 2022 v 18:00. Arrivederci :-)

Vznik hasičského sboru, dnes s názvem přesně SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ HORNÍ CEREKEV se oslavuje, každých 5 let. Jak to vypadlo v roce 2017 nemáme tušení, ale letošní oslavy jsme se zúčasnili. Vše začalo přípravou rozvodu elektřiny. Následně hasiči omotali hadicí půlku rybníku, který nemá název, ale je naproti Zámeckého rybníku a možná to bude Pstruhovec, protože je s ním spojen. Každopádně na plakátu ho hasiči pojmenovali Malý Frejlach, tak to tak asi bude, ale Google to odmítá :-) Vše se samozřejmě odehrávalo u místního KD, ve kterém byla celá akce po 22 hodině ukončena tím, že začala diskotéka. K akci jsme přistupovali s lehkostí a vesele s tím, že po zkušenostech s Hornocerekvickými hasiči nás nemůže nic překvapit. Byl to omyl - překvapeních bylo mnoho. Starosta místní hasičů Pavel Tobola byl ve velkém fofru, příprava akce byla náročná, ale po velkém přemlouvání jsme si sním popovídali. Díky tomu jsme se dozvěděli, že je v Horní Cerekvi 84 hasičů a že se oslavuje 145 let od založení sboru. Vše bylo bezvadně připraveno a svěží letní deštík, který začal v 11 hodin cca 20 minut všechny příjemně osvěžil. Pro děti byly přichystány vodnické soutěže a dílničky. Mimo jiné jste si mohli chytit rybku, což bylo moc pěkné. Nemohlo chybět malování obličejů a hasičský skákací hrad nás zaskočil, protože nic podobného jsme ještě neviděli. Co ovšem byla skutečná bomba byl požární zásah dětské jednotky. Začala hořet chata "Na Mezi", byl vyvolán požární poplach a ozvalo se houkání hasičského vozu. Po příjezdu z vozu vyskákalo cca 10 malých hasičů nekompromisně rozbalily hadice a chatu uhasily. Poté na improvizovaném venkovní malém pódiu začala divadelní pohádka a po pohádce začal pro děti mazec mazanec. Ozval se křik "pěna, pěna..." a byla pěna. Sice někteří rodiče měli trochu obavu, protože se jim děti naprosto ztratily, ale děti si to náramně užívaly. Také se spustila nádherná vodní show. Hasiči pustili vodu a kolem celého rybníka byly vodostřiky a točilo se i mlýnské kolo. Uprostřed rybníku byla vytvořena ze starých proudnic fontána. Jakýkoliv popis je v tomto zbytečný, akci vám přiblíží pouze fotky a videa. Od 19:00 začala na venkovním pódiu hrát kapela JCS Salavice, kterou netušíme proč jsme pořád měli zakódovanou jako JCS Slivovice, ale nakonec jsme si to přečetli pořádně. Každopádně kapela hrála dobře a zaplněný stan Hornocerekvických občanů se dobře bavil. Dle slibu z plakátu začal ve 22:00 ohňostroj, který si nemohli vynachválit i kachny a labutě na Zámeckém rybníku - vše bylo skvělé, nádherné, parádní :-) Pak tedy začala v KD diskotéka, ale tam jsme jenom nakoukli, protože jsme byli rádi, že jsme vyšli schody ke vchodu do KD. Proto DJ Tony, který hrál sice i během dne je pro nás záhadná postava. Oslava 145 založení hasičského sboru v Horní Cerekvi proběhla tedy perfektně. Po krátkém přemýšlení a počítání jsme došli k závěru, že císař František Josef I. asi nevěděl, co se děje v Horní Cerekvi a Hohenzollernové ze zámku mu asi sms neposlali, ale myslíme, že to hasičům bylo úplně jedno a 1877 se prostě založili. Pozdravili jsme se s místostarostkou Markétou Vaňkovou, která obsluhovala jedno stanoviště pro děti a rovněž s Danou Mezerovou Nevosádovou, která bude 23. a 24. září 2022 v komunálních volbách nově kandidovat. Na akci se ukázal také starosta Milan Kunst, se kterým jsme se bohužel minuli. Horní Cerekev ovládají dvě SNK tedy Sdružení nezávislých kandidátů, jedni jsou Společně 2018 a druhý Za spokojenost občanů Hornocerekvicka. V tomto ohledu přejeme všem občanům Horní Cerekve a místních částí správnou volbu neb naším jediným přáním je, aby Horní Cerekev fungovala správně a všichni lidé žijící v HC byli šťastný! :-) Děkujeme hasičům za skvělí zážitek a přejeme jim dostatek vody a málo zásahů. Ono vždy není jen legrace jako při zásahu viz. foto z 9. 5. 2020, kdy hořel dům kousek od kostela. Dne 23.7. 2022 však v Horní Cerekvi veselo bylo! Grilovalo se maso i klobásy a velkým hitem byl také párek v rohlíku. Muzika byla fajn a mimo jiné se vypilo více než 700 piv :-) Více než 100 fotografií a 14 videí Videa ve zpomaleném HD režimu.

Děti běžně jezdí pod stan v rámci táborů a většina rodičů si dopřává už lepší komfort na dovolené. Přesto mnozí z nich rádi vzpomínají, když sami jezdili na tábory, kdy spali též pod stanem. Nyní mají všichni možnost si nejen zavzpomínat, ale též vyzkoušet a zažít prázdninové stanování, které pořádá Kulturní Horka z.s. v pátek 29.7.2022 od 18:00. K tomuto účelu zvolila areál Doly, který je vhodný pro rodiny s dětmi a svým prostranstvím umožňuje uspořádat takový typ akce. Stačí si sebou vzít stany, spacáky, karimatky a špekáčky. Vymezený prostor je bezpečný na zapálení ohně, takže si zájemci mohou opéct špekáčky. Atmosféru doplní hraní na kytaru a na místě bude též možné koupit nápoje a pochutiny. Avízovaný program a dobrodružná noc pod stanem dávají předpoklad na hezké zážitky. K tomu všemu čeká na přítomné velké překvapení, takže je hodně podnětů tam vyrazit a užít plno radosti i příjemný večer s prázdninovou nocí.

Skutečnost, že v horeckém házenkářském oddílu působí velmi aktivní lidé, dokazují četné společenské, kulturní a sportovní akce, které jsou jejich zásluhou pořádány. Jednou z nich byla i oslava 65. výročí vzniku organizované házené v této hanácké obci. Uskutečnila se v areálu horecké Sokolky, kde byl oddíl házené TJ Sokol Horka nad Moravou založen 2. května 1957. Velkou poctu si zaslouží zakládající členové a všichni bývalí hráči horecké házené, byť mnozí již nejsou mezi námi a současné dění sledují již jen z nebeského hřiště. Od roku 1957 zažila házená v Horce jak dobu vzestupů, tak i pádů. V této souvislosti je třeba zmínit současného předsedu házenkářského oddílu TJ Sokol Horka nad Moravou Libora Žůrka, který se po letech stagnace před 11 lety zasloužil o obnovení házené v Horce. Když už byl zmíněn rok založení, tedy 1957, připomeňme, co se v daném roce událo. Z pohledu světového dění lidstvo vstoupilo do nové kosmické éry, když do vesmíru vzlétl Sputnik, první umělá družice Země. Ve stejné době se prezidentem naší republiky stal Antonín Novotný. V Praze proběhlo první losování Sportky. Narodila se i řada známých osobností, například herec, moderátor a písničkář Marek Eben. A v Liverpoolu se poprvé setkali John Lennon a Paul McCartney a učinili tak první krok k založení skupiny Beatles. Ale to nejdůležitější - samozřejmě s ohledem na zmíněné oslavy - se v dané době odehrálo v areálu místní Sokolky, kde byl 2. května 1957 založen oddíl házené TJ Sokol Horka nad Moravou. I proto se oslava k připomenutí uplynulých 65 let uskutečnila na stejném místě, které je tradičním domovem horeckého házenkářského oddílu. Jak šla léta... V roce 1957 si parta nadšenců, zakladatelů oddílu české házené (dnes označované jako národní házená) nejprve vlastními silami upravila hřiště na bývalém sokolském cvičišti. Jako první vzniklo družstvo mužů, hrající tehdy krajskou soutěž, později se zformovalo i družstvo žáků. Nadšení ale vydrželo krátce, neboť v roce 1961 oddíl české házené v Horce zanikl. V roce 1964 na přerušenou éru navázalo nově vytvořené družstvo starších žáků, které již přešlo na mezinárodní házenou – handbal, a hrálo v okresním přeboru. O rok později vzniklo i družstvo žákyň, nicméně nemělo dlouhého trvání. A přišel stěžejní rok 1966. Zásadním pro další rozvoj handballu v Horce bylo obnovení družstva mužů, jehož jádro tvořili z velké části bývalí horečtí hráči české házené. V dalších letech se oddíl rozrostl o mládežnické týmy. V roce 1971 a dalších letech začalo období zvelebování areálu Sokolky, házenkáři vlastními silami začali s výstavbou budovy nových šaten. V roce 1974 se původní škvárové hřiště proměnilo na hrací plochu s pevným, asfaltovým povrchem, což byl v dané době velký trend. V 70. až 80. letech hrály horecké týmy mužů i mládeže střídavě na krajské a okresní úrovni. V roce 1995 dosáhl oddíl házené v Horce na svůj největší sportovní úspěch. Výborné, skvěle složené družstvo mužů totiž vybojovalo účast ve třetí nejvyšší soutěži - třetí lize. Hráči dokázali tuto soutěž nejen vybojovat, ale také udržet pro následující sezónu. V roce 2005 po mnoha úspěšných letech vyvrcholila postupující ztráta zájmu mládeže o organizovaný sport. Vlivem řady okolností zanikl i seniorský tým. Oddíl ukončil kolektivní členství v Českém svazu házené a za horeckou házenou se zatáhla opona. Rok 2011 odstartoval novou éru V roce 2011 nastalo vzkříšení házené v Horce, vzniklo první družstvo mladšího žactva a byl obnoven oddíl házené TJ Sokol Horka nad Moravou, který byl v lednu tohoto roku přijat za kolektivního člena Českého svazu házené. Postupně se dařilo rozšiřovat mládežnickou základnu, v roce 2018 se z vlastních odchovanců, kteří prošli všemi mládežnickými kategoriemi, vytvořilo i družstvo mužů. Horecká házená se opět stala dobrou značkou. Určitou specifickou filosofií právě pro nejmladší i žákovské kategorie bylo, aby se děti zlepšovaly v pohybu, správným způsobem trénovaly a v utkáních nebyly orientovány jen na konečný výsledek. Jednoduše, aby měly radost ze hry a chtěly své herní dovednosti nadále zlepšovat, což má i výchovný charakter. Rok 2014 je možné považovat za přelomový pro házenou v Horce. V létě proběhla rekonstrukce areálu na Sokolce, nevyhovující asfaltové hřiště dostalo nový povrch, byly vybudovány nové střídačky, lavičky pro diváky apod. V říjnu bylo nové hřiště slavnostně otevřeno a na jaře 2015 již sloužilo svému účelu. Nastalo „stěhování“ z provizória v areálu školy do opravdu domácího prostředí, které slouží dodnes. Odpoledne plné zábavy a pohody Červnový program oslav 65. výročí házené v Horce obsahoval část věnovanou dětem, dospělým, dobrému občerstvení i sportovním utkáním, čas byl také na zhodnocení ukončené sezóny 2021 - 2022, spojené s oceněním jednotlivých hráčů. Již od dopoledne bylo v areálu Sokolky k dispozici bohaté občerstvení včetně nápojů všeho druhu, sladkostí, zmrzliny a dalších pochutin. Od 13:00 byl navíc zprovozněn stánek, kde se na ohni opékaly ryby, v udírně klobásy a cigárka. Asi hodinu trvalo, než vše dosáhlo té správné provozní teploty a výborné dobroty se mohly začít prodávat. Vůně se celou hodinu linula areálem, takže někteří nedočkavci začali průběžně přicházet s dotazy, kdy už to bude hotové, neboť reflexu I. P. Pavlova nelze odolat. Od 15:00 byl k dispozici prostor, kde probíhalo malování na obličej pod odborným vedením paní Königové, což bylo velkou zábavou pro děti. Mohli si vybrat z nafocených motivů, které byly vystaveny vedle stánku nebo nějaký jiný dle dohody. Často si děti domlouvaly doplňující zbarvení na ruce ve formě duhového esíčka, které bylo dekorováno srdíčky. Um paní Königové dokázal krásně ztvárnit vybrané motivy a občas i navíc určitou improvizací něco přidat. Děti se náramně bavily a často se vracely, že ještě chtějí něco nakreslit jinde. Pak se chodily chlubit svým kamarádkám, kamarádům a rodičům, co si vybraly k namalování. Rodiče je fotili na památku a všichni prožívali radost. Navíc rodiče mohli využít čas, než děti vystály frontu na malování i samotnou realizaci, a mohli v klidu posedět u kávy a popovídat se svými známými. Bohatý sportovní program Paralelně až do večera probíhala přátelská utkání družstev všech věkových kategorií z několika klubů. Od 13:00 do 14:00 bylo na pořadu utkání mladších miniházenkářů Horky s družstvem horecké přípravky. Družstvo mladší miniházené tvoří děti ročníků narození 2013 až 2015. Házená se pro tyto děti stává zábavou a předmětem trvalého zájmu, osvojují si základní normy chování v kolektivu, získávají všestranný pohybový základ. Děti se také učí základní házenkářské dovednosti jako chytání míče, přihrávky, driblink, střelbu na branku, základy střelby z výskoku apod. Děti se učí také potřebné herní dovednosti. Důležité je, že všichni hráči si zkouší všechny herní pozice a na hřišti hrají stejný čas. Družstvo mladší miniházené se účastní soutěžních turnajů, pořádaných Olomouckým krajským svazem házené. Na jaře to bylo sedm turnajů a superfinále. Turnaje se hrály v Senici na Hané, Velké Bystřici, Litovli, Olomouci a samozřejmě také v Horce. Od 14:00 do 15:30 byl na programu přátelský malý turnaj starších minižáků, v němž si zahrály družstva Horky, HBC Olomouc 1966 a HC Čechy pod Kosířem. Družstvo starších miniházenkářů tvoří děti ročníků narození 2011 až 2012. Hráči tohoto družstva pilují dovednosti, které se naučili v přípravce a v mladším minižactvu. Zdokonalují základy rychlého útoku jeden na jednoho, dříve naučené činnosti již zvládají v pohybu a plné rychlosti. V obranné fázi hry již dokáží zaujmout správné obranné postavení a získávat driblované míče. Brankáři již umí zaujmout základní postavení, zvládají základy chytání ze všech útočících postů a rozehrávat míč po chycené střele nebo obdržené brance. Také v případě starších miniházenkářů stále platí pravidlo, že všichni hráči si zkouší všechny herní pozice a hrají na hřišti stejný čas. Družstvo starších miniházenkářů se v ukončené sezóně 2021 - 2022 účastnilo soutěžních turnajů, pořádaných Olomouckým krajským svazem házené. Na jaře odehrálo horecké družstvo sedm turnajů a superfinále, přičemž se hrálo v Kostelci na Hané, Žeravicích, Olomouci, Oseku nad Bečvou a také v Horce. Od 15:30 do 16:30 přišlo na řadu přátelské utkání týmu mladšího žactva Horky proti mladšímu žactvu SK HFP Prostějov. Mladší žactvo tvoří hráči narození v letech 2009 až 2010. Družstvo hraje v Lize Olomouckého kraje. V této soutěži v ukončeném ročníku 2021 - 2022 vybojoval tým Horky v konkurenci 16 týmů konečné krásné 3. místo! Toto umístění je o to cennější, že v soutěži hrají družstva z řady velkých klubů, jakými jsou například Házená Velká Bystřice, Cement Hranice, Tatran Litovel či HBC Olomouc. Tým mladšího žactva navíc skvěle reprezentuje horeckou házenou na velkých turnajích. Letos v dubnu hráli žáci Horky na velkolepém čtyřdenním mezinárodním turnaji v Praze s názvem Prague Handball Cup. Na turnaji sehrál horecký tým sedm utkání se soupeři z ČR, Slovenska, Belgie a Rakouska. V konkurenci kvalitních týmů z řady věhlasných klubů nakonec vybojovalo mladší žactvo Horky ve své věkové kategorii výborné dělené 10. až 18. místo z celkového počtu 56 družstev. Shodou okolností týden před oslavou 65 let házené v Horce stejné družstvo mladšího žactva excelovalo opět v Praze na velkém třídenním turnaji v plážové házené, který se každoročně koná pod názvem Prague Open Beach handball. Horecký tým vybojoval 1. místo v základní skupině, když postupně porazil trojici soupeřů: Sokol Praha-Vršovice, TJ Ostrava-Poruba a HC Praha-Háje. V nedělním semifinále porazila Horka HC Milevsko a postoupilo do odpoledního finále. V něm nastoupili hráči Horky proti celku Házená Kostelec nad Labem. A protože utkání, hrané na dva sety, skončilo nerozhodně, o vítězství rozhodovaly samostatné nájezdy. V nich byli o jediný gól úspěšnější hráči Kostelce nad Labem. Nicméně zisk druhého místa v turnaji v konkurenci osmi týmů z celé ČR je pro horecký tým mladšího žactva skvělý úspěch! Stříbrné medaile pro Horku vybojovali: Milan Dokoupil, Martin Rusler, Radim Vánský, Matěj Hoferek, Lukáš Rusler, Matyáš Niessner, Tomáš Herold, David Jenš, Veronika Tinklová, Šimon Matušek, Adam Fiala a Sebastián Šrot. Trenéři Petr Němec a Andrea Hrachovinová. Ale zpět k programu oslav 65. výročí založení házené v Horce. V sobotu 25. června od 16:30 do 17:00 probíhala ukázka aktivit kroužku pohybových her, který horecký oddíl házené organizuje pro děti ve věku od tří do šesti let. Pod hlavičkou TJ Sokol Horka nad Moravou byl založen v srpnu 2018 a je určen pro nejmenší děti nejen z Horky, ale i ze širokého okolí. Sportovní náplň kroužku není zaměřena na konkrétní sport. Děti se učí atletickým, gymnastickým a dalším všestranným pohybovým aktivitám, které mohou později uplatnit v kterémkoliv druhu sportu, pro který se rozhodnou. Ať již to bude házená, fotbal, atletika, tenis, florbal, hokej, prostě cokoliv. Věřme, že i rodiče tyto aktivity uvítají a na hřišti nebo v tělocvičně bude stále více dětí, které se budou vždy těšit na nové i zábavné hry a sportovní aktivity. Od 17:00 do 18:00 bylo v rámci oslav na programu exhibiční utkání seniorské kategorie, v němž se představili odchovanci horecké házené a rovněž hráči, kteří v minulosti oblékali horecký dres. Ještě před tímto utkáním došlo na slavnostní předání pamětních plaket dvěma dlouholetým činovníkům oddílu házené. A sice Věře Krobothové a Liboru Vykydalovi, trenérskému tandemu, který více než deset let vedl jak horeckou házenkářskou mládež, tak později i tým mužů. Jak Věra, tak i Libor se mohou pochlubit ojedinělým unikátem. Vždyť některé hráče vedla tato trenérská dvojice ve všech věkových kategoriích - od malých žáčků až po družstvo mužů! Připomeňme, že od roku 2011, kdy se po několika letech podařilo obnovit horecký oddíl házené, vyrostla v Horce řada výborných mladých hráčů. Ti nejlepší dostali možnost odejít do větších klubů jako jsou Litovel, Velká Bystřice, Olomouc nebo Zubří, kde mohou dále rozvíjet svůj talent. Mnozí odchovanci Horky hrají v mládežnických týmech Házenkářské akademie Olomouckého kraje. Momentálně ale seniorskou kategorii horecký oddíl házené nedisponuje. Družstvo mužů, které bylo vytvořeno v roce 2018 a do loňského podzimu hrálo v Moravskoslezské lize, se nepodařilo udržet pohromadě a před startem letošní jarní sezóny bylo ze soutěže odhlášeno. Sportovní odpoledne vyvrcholilo od 18:00, kdy se uskutečnilo asi nejzajímavější utkání celého slavnostního dne. Na jedné straně nastoupil tým trenérů a rodičů hráčů, na druhé straně pak tým aktivních hráčů a hráček žákovské kategorie. Rodiče tak poznali, že hrát házenou není žádná legrace 😊Také trenéři to neměli lehké a sami měli před utkáním obavy, jak si povedou. Každopádně dramatický zápas skončil zaslouženou remízou a všichni jeho aktéři si házenou náležitě užili. Zhodnocení úspěšné žákovské sezóny Po odehrání plánovaných utkání trenéři sezvali hráče horeckého družstva mladšího žactva a jejich rodiče na centrální část hřiště, aby završili slavnostní den. Nejprve přišlo na řadu poděkování za účast jak na oslavách samotných, tak i za úspěšné odehrání celé soutěžní sezóny. Členové týmu mladšího žactva byli za výborné umístění v Lize Olomouckého kraje odměněni krásnými pohárky, přičemž trenér v případě jednotlivých hráčů zmínil jejich výkonnostní vzestup a jejich přínos pro družstvo. Upomínkovými dárky byli rovněž oceněni jednotlivci, kteří již v nadcházející sezoně díky svému věku již nemůžou pokračovat s tímto družstvem a bavit se společně házenou. Nicméně kdykoliv budou vřele vítáni v horeckém házenkářském kolektivu. Celý den oslav 65. výročí založení házené v Horce, doprovázený pestrým programem při hezkém letním počasí, se plně vydařil. A všichni, kteří do areálu horecké Sokolky zavítali, se určitě budou těšit na oslavu kulatého jubilea v roce 2027. Pokud se nám podaří být u toho, rádi Vám přiblížíme průběh oslav reportáží. Sportu zdar a házené obzvlášť 😊 Závěrem patří poděkování všem organizátorům z řad horeckých házenkářů, kteří se na oslavách podíleli. Jsou to předseda oddílu házené Libor Žůrek, šéftrenér mládeže a současně trenér mladšího žactva Petr Němec, hospodářka oddílu a současně vedoucí družstva mladšího žactva Andrea Hrachovinová, dále všichni trenéři a vedoucí družstev ostatních věkových kategorií i kroužku pohybových her - Richard Hrachovina, Jiří Semjon, René Rusler, Jiří Šimek, Libor Vykydal, Věra Krobothová, Jana Ruslerová, Jindřiška Ochmannová a Dagmar Jelínková.

Letos tato rocková formace z Plzně slaví již 20 let své existence na pódiích, a tak jsme jí věnovali pozornost, když vystoupila 9.7.2022 v rekreačním středisku Pohoda na Zvikovci. Ohlas návštěvníků byl příznivý, což dokladuje úspěch vystoupení i spokojenost obecenstva, které průběžně vyjadřovali potleskem. Začátek seskupení Plzeňské kapely KATR sahá na jaro roku 2002. Tehdy jako většina jiných kapel začínala na převzatých skladbách od známých kapel jako např. AC/DC, IRON MAIDEN, ACCEPT, JUDAS PRIEST a dalších ikon světové rockové scény. Tento výběr kapel se zaměřil na typicky známé hitovky, které každý nadšenec do hudby snadno poznal, což se logicky setkalo u posluchačů s velkým ohlasem, a tak kapela získávala své první fandy. Tím se skupina stala známější, a to zároveň pomohlo vytvořit povědomí i osvětu u pořadatelů různých akcí, takže skupina dostávala nabídky na hraní. Tyto příležitosti kapela uvítala s radostí a zároveň ji motivovala k vlastní tvorbě skladeb. Sice to mělo nejdříve pomalý průběh, ale postupně se zvyšovala hudební zapálenost, takže již v roce 2004 došlo k natáčení jejich prvního oficiálního CD s názvem KATR s.r.o. Krátce po této události nastala první změna v sestavě, která se týkala bubeníka. Kapela se dál zaměřila stále více na vlastní tvorbu, nicméně díky oblibě u fanoušků, hrají některé převzaté sklady na koncertech a vždy je to oživení večera. Jakmile kapela úspěšně zaučila nového bubeníka přišel významný mezník v jejich historii. V té době se totiž konala internetová soutěž Gambrinus paráda, kde se kapela umístila na skvělém druhém místě. Dokonce v přibližně stejném období přišel pro kapelu KATR nevídaný úspěch s písní Barbie, neboť se střídala na prvním a druhém místě s Alešem Brichtou v rockparádě na rockrádiu Šumava. Ačkoliv kapelu doprovází plno pozitivních úspěchů, náhle přichází další personální změna. Kapela byla nucena vyměnit jednoho z kytaristů, ale ani to je neodradilo a jelo se dál. Trend pozitivních výsledků se potvrdil, protože kapela KATR se umístila na čtvrtém místě v soutěži Hibaj na plac, které se zúčastnilo 150 kapel z celé České republiky, což byla velká konkurence. Ovšem uplynul rok a opakoval s stejný problém, hledání druhého kytaristy. Naštěstí netrvalo dlouho a kapelu posílil člověk, který konečně svůj nástroj uměl vzít pořádně do ruky. Nový člen zapadl do kapely perfektně, a tak se v roce 2010 začalo natáčet druhé CD s názvem Nikdo není dokonalej. Tahle nahrávka byla už jen o vlastní tvorbě. Vše bylo na dobré cestě v nastavené stabilitě, skupina často koncertovala, připravovala nové věci a konečně fungovalo plno věcí, jak má. Jako blesk z čistého nebe kapelu zasáhne oznámení od dlouholetého člena a kytaristy, že odchází. Když už se zdálo, že kapela nabrala skvělý směr, tak místo, aby s soustředila na dojednávání vystoupení, musela opět řešit sehnání náhrady. To se naštěstí podařilo, ale po uplynutí přibližně jednoho roku dospěla do stadia, kdy členové kapely cítili, že to prostě není ono a opět musela řešit náhradu. Když už se to podařilo a začalo to znovu klapat, přišla další nečekaná rána v podobě odchodu bubeníka. Takže místo kytaristy se rovnou hledal i bicman. Následkem této situace se skupina KATR nacházela v nepříznivé situaci, kdy musela nedobrovolně odříkat koncerty, alespoň na nejnutnější dobu, než se nové posily naučili hrát vybrané skladby. Samozřejmě to zabralo určitý čas, ale nakonec se vše zvládlo kapela začala konečně znovu vystupovat. Velkou událostí a pochopitelným oživením pro celou kapelu byla příležitost být předskokanem na koncertu bývalého frontmana známé legendy IRON MAIDEN Blaze Bayleyho, který si s KATREM zazpíval song od „Maidnů“ s názvem The Trooper. Na léto roku 2015 bylo domluvené nahrávání třetího a zatím posledního CD Monstra. Co se však nestalo a je to až na hollywoodský scéna, pouhých čtrnáct dní před natáčením byla kapela nucena pro nevhodné chování propustit ze svých služeb bubeníka a zařídit téměř nemožné, tedy najít během pouhých 14 dnů nového a secvičit s ním repertoár. Situace v duchu „mission impossible“ a snad všech svatých tam nahoře se to povedlo. Pak se sice ještě udála jedna změna na postu kytaristy, ale od té doby má skupina KATR konečně stabilní sestavu a vše funguje v naprostém pořádku, jak lidsky, tak i hudebně. Kapela již hraje výhradně vlastní tvorbu a těší se na co nejvíce hraní pro své fanoušky. Současná sestava je Zdenek Vardžik – zpěv, Martin Tóth – bicí, Miloš (Bubu) Wirland – basa, Štěpán Král - kytara, vokály a David (Dave) Černý – kytara.

Boje agresora na ukrajinském území usilují o další postup ruské armády. Současný jihovýchodní pás Putinovi ještě nestačí, ba naopak chce další posun. Hlavní cíle se zaměřují na dobití měst Slovjansk a Bachmut. Obránci na Ukrajině a všichni, kteří je podporují, doufají, že se to rusům nepodaří. Následující dny a možná týden ukáže jasný výsledek. Pokud by se ruské armádě podařilo dobít obě města, opět zesílí ruská propaganda v manipulativní výroky, jak osvobodila další území od Banderovců. Někteří vojenští experti však říkají, že by mohlo jít o poslední labutí píseň ruských úspěchů, neboť dobití obou měst by vyžadovalo značné vysílení a oběti na straně vojáků, tak i z pohledu vojenské techniky. Navíc snadno víme, že dobývání centra měst je výrazně těžší než boj na volném prostranství. Zdárným příkladem v historii byla krutá bitva o Stalingrad. Kéž by se díky statečnosti obránců ruská armáda natolik vyčerpala, že za malý postup v dobývání Slovjanska a Bachmutu měla natolik značnou ztrátu, aby to destabilizovalo morálku ruských vojáků a snad i vyvolalo neochotu dál nesmyslně bojovat. Následující vývoj nám ukáže krutou realitu.

Klasičtí představitelé speed thrash power metalové scény z 80. let, kterou kapela Iron Angel úspěšně reprezentovala, měla koncert na tradičním metalovém festivalu Armageddon of Decibels v Plzni. Dominantně hráli oblíbené skladby hlavně z prvních dvou alb, což fanoušci výrazně ocenili. Ačkoliv současná sestava kapely už není původní, tak klíčový zpěvák ano, a proto dnes dokážou naplno rozbalit svojí show se skvělým zvukem a hlasem jako kdysi s libovolnou skladbou z prvního alba například třeba na videu níže: Pro skalní fanoušky kapely Iron Angel je první vydané album Hellish CrossFire prostě nejlepší – viz níže: Z ojedinělého koncertu legendární kapely, který jsme za redakci navštívili včetně zákulisí, napíšeme reportáž.

Jde o tajemný název akce, která se bude konat nadcházející sobotu 16.7.2022 v obci Hlubočky u Olomouce, takže pokud ještě zvažujete, kam vyrazit a jak naložit s volným časem, máte jedinečnou příležitost. Nebojte, burácením se nemíní nějaké záměrné vytváření hluku, které by lidi obtěžovalo, ale přesně naopak. Jedná se již o třetí ročník srazu veteránů, který pořádá obec Hlubočky a SKAM Olomouc. Určené místo srazu je prostranství okolo Kulturního Domu „Na Letním“, přičemž příjezd všech vozidel je určen do 9:00. Start bude začínat od 10:00, přičemž principem u těchto automobilových skvostů bude jízda pravidelnosti do vrchu – Posluchov. Podmínkou pro účastníky jízdy je, že její vyhlášení se týká jen pro vozy a motocykly do roku výroby 1968. Až se sejdou historická auta na jednom prostranství, tak to bude zaručeně úžasný zážitek včetně následných jízd, což předurčuje výbornou zábavu a pěkné vzpomínky. Za redakci se určitě zúčastníme, takže pro naše čtenáře zpracujeme reportáž.

Třetí červencový víkend bude na hradě Sovinec opět ve znamení historických, divadelních a komediálních vystoupení. Oba dny, tedy 16. a 17.7.2022 budou věnovány ochotnickým představením pro děti a dospělé, což je úžasné lákadlo na výlet a zážitky. Celodenní program s názvem „Na příkaz císaře Velkolepý rytířský turnaj“ je zárukou vysoké kvality zábavy po celý víkend od 9:00 do 18:00, kde nebudou chybět jedinečné souboje na sekery, palcáty a meče. Z účinkujících se o zábavu postarají jednak těžkooděnci v plných zbrojích GRÁL, kteří převedou velkolepý rytířský turnaj O ruku princezny Brunhildy a těšit se též můžete na legendární Turnajíček, dále Kejklířská a divadelní společnost KOMEDIANTI NA KÁŘE předvedou kejklířsko – žonglérskou show Kdo z koho a Významná skupina šermu FUENTE OVEJUNA. Výborným doplňkem programu je Skřítkova řemeslná dílna - práce na hrnčířském kruhu, dále Kovářské řemeslo představí mistr Jakub, pak Loutkové pohádky, Sokolnické ukázky výcviku dravých ptáků, samozřejmě standardní prohlídky hradu každých 30 minut s průvodcem a občerstvení. Brány hradu Sovinec, který leží mezi Šternberkem a Rýmařovem 3 km nad obcí Paseka, se otevřou vždy od 9:00 do 18:00 s následujícím programem: 09:40 Hrnčířské a kovářské řemeslo 10:00 Na příkaz císaře spektrál 10:15 Pohádky z kufru pohádka pro nejmenší 10:35 Přílety dravých ptáků sokolníci 10:50 Kdo z koho kejklířsko – žonglérská show 11:15 Žižka šermířská pověst 11:45 Výcvik dravých ptáků sokolníci 12:00 Rytířský turnaj 12:30 Furiantská pohádka rodinná divadelní pohádka 13:10 Golem šermířský příběh 13:40 Přílety dravých ptáků sokolníci 13:55 Turnajíček rytířské klání malých bojovníků 14:25 Neposlušná kůzlata pohádka 14:40 Kdo z koho II kejklířsko – žonglérská show 15:05 Žižka šermířská pověst 15:35 Výcvik dravých ptáků sokolníci 15:50 Rytířský turnaj 16:20 Kdo z koho II kejklířsko – žonglérská show 16:45 O veliké řepě pohádka 17:00 Přílety dravých ptáků sokolníci 17:20 ukončení programu

Každý z nás má nebo měl mámu. Někdo má svou mámu rád někdo ne, vztahy můžou být různé. Já jsem svou mámu měl rád vždy, jen jsem strašně potřeboval, aby náš kontakt byl minimální. Byla tak starostlivá, až mě to dohánělo k šílenství. Jenomže jednoho dne máma zestárla a musel jsem přijmout odpovědnost, protože nikdo jiný není. Takže jsem padesátiletý, rozvedený muž, který bydlí s maminkou - paráda, tento model spoustu žen přitahuje, tedy sexuálně nestrádám :-) Jednoho dne mámě začala otékat noha. Pár dnů jsem se na to díval a přemýšlel, co budu dělat. Po konzultaci jsem nakonec zavolal sanitku. Operátor na 155 mě po vyslechnutí základních údajů řekl "proč se vaše matka nemůže dopravit do nemocnice sama". Na to jsem mu řekl, že po tom všem, co kdy zaplatila a kdy jela se zánětem slinivky do nemocnice autobusem si může objednat sanitku i kdyby chtěla jet na výlet. Dále jsem se ho zeptal jestli tu sanitku platí nebo zvedá telefony. Operátor odpověděl k jeho velkému štěstí správně "sanitka je na cestě". Obsluha sanitky byla skvělá a po základním vyšetření mámu odvezli a byla týden hospitalizovaná. Ošetřující lékařka byla perfektní, dobře se sní komunikovalo a mámu mě vrátili, ve skvělém stavu. Dostal jsem recepty na prášky a voucher na punčochu. Místní lékárna je moc fajn, má otevřeno jen ve vybrané dny a hodiny. Můžete si koupit i o 40% předražený Coldrex a léky na recept jsou do týdne. Předal jsem recepty a voucher na punčochu s tím, že mě bylo řečeno, že punčocha bude později, že se musí objednat. Po týdnu jsem šel pro objednané léky doplatil 600,- za 42 malinkatých pilulek na ředění krve a dozvěděl se, že voucher na punčochu mě musí vrátit, protože uvedená punčocha neexistuje. Chtěl jsem voucher vyhodit, ale pak mě blesklo hlavou, že tak skvělá doktorka se kterou jsem denně komunikoval, když byla máma v nemocnici mě přeci nemohla dát voucher na něco co neexistuje. Stejně jsem chtěl voucher vyhodit, ale vzpomněl jsem si na Charitu ČR, se kterou spolupracuji. Vedoucí místní pobočky, jsem požádal o pomoc. Do druhého dne mi zdělila, že mi tu punčochu zajistí a že je u ní cca 100,- doplatek. Souhlasil jsem a styděl se, protože první, co udělala, tak si tu punčochu našla na netu - tak sofistikované činnosti jsem nebyl schopen - debil :-) Nicméně tím to neskončilo. Mámě se musela změřit noha. Tedy změřil jsem mámě nohu a data odeslal emailem. "Moje" vedoucí mi na to odpověděla, že to nestačí a poslala nafocené pokyny k datům o noze - okamžitě jsem to vzdal. Nohu mámě měřily pečovatelky z Charity a já jsem se už pouze věnoval myšlenkám, proč zrovna já a zda by sebevražda vše řešila :-) Punčocha se objednala ve zdravotních potřebách v sousedním městě, které je trochu větší. Nakonec vše dopadlo dobře kompresní, stehenní punčocha byla na světě. Od chvíle, kdy máma dostala voucher na punčochu do chvíle, kdy punčochu měla na noze uplynulo přesně 44 dnů. Byl jsem rád, že jsem to nevzdal a otravoval u toho 4 ženy, protože kolo vám ukradnout mohou, ale zážitky vám nikdo nevezme :-) Tak a teď, co z toho všeho vlastně plyne a co si lze odnést, za poučení z uvedeného? V první řadě si musíte uvědomit, že pokud chcete provozovat lékárnu a mít auto za mega nesmíte se věnovat punčochám! Lékárnici odpouštím a vedoucí místní Charity to nezapomenu, nakonec na ní myslím i bez punčochy. Dále jde o to, že nesmíte nikdy nic vzdát, pokud se dostanete do situace, která vám nevyhovuje. Když se budete hodně snažit a budete mít kolem sebe dobré duše punčocha vás nemine :-)