Jezdit na výlety a vytvářet zážitky je často spojeno s poznáváním měst, přírody, památek, ale i gurmánských radovánek. Jednou z možností je pivotéka, která je v souladu s cestováním a zážitky. Tomu odpovídá konkrétní pivotéka U chameleona v Kralupech nad Vltavou. Rozhodně nejde jen o běžné místo, které by mohlo být vnímáno jako hospoda, bar či obdoba restaurace, ale skrývá se za ní neobvyklý příběh s mnoha souvislostmi. Začali zcela „punkově“, kdy pan Blecha jako nadšenec do procesu výroby piva zkoušel při studiu experimentálně vaření piva doma pro kamarády a pomalým vývojem přešel až ke komerční produkci. Již během studia oboru Podnikání a ekonomiky, dospěl k názoru, spustit vlastní projekt. V roce 2017 začali s přítelkyní podnikat v jiném prostoru oproti současnému, na velmi malé ploše cca 20 m2. Nejdříve prodával vybraná cizí piva malých minipivovarů, spíše lokální a řemeslné úrovně. Šlo jen o drobnou aktivitu pro několik známých a pro sebe. Vše probíhalo v přátelském duchu a pro radost. V roce 2018 naplánoval svou první komerční várku piva. Pomohlo mu, že tehdy pracoval jako sládek v jiném minipivovaru, a tak měl předpoklady k zahájení produkce vlastního piva, čemuž se věnoval s entusiasmem po práci. Objem první uvařené várky byl pouze 250 litrů. Z vášně a koníčku se tedy vyvinulo podnikání. Tím navázal na historickou tradici kralupského piva, které zaniklo v roce 1979. Od té doby je pivovar bohužel nefunkční, budova chátrá, ale uvažuje se o rekonstrukci s podporou města. Má tam být společenské centrum pro Kralupy, tedy klasicky obchody, služby, restaurace, kavárna, muzeum Kralup a různé užitečné krámky. Když už začal vařit vlastní pivo, tak pro něj hledal vhodné názvy. Rozhodl se pro regionální inspiraci, tedy Bohemia a Vltavan, což jsou bývalé značky piv původního pivovaru. Touto aktivitou se rozvíjel objem činností a prodeje, tak začali hledat větší prostory, které našel po bývalé pivnici, kde jsou až dosud již 3 roky. Kompletně zrekonstruovali bar, toalety, na zakázku nechali vytvořit dekorativní výzdobu a pořídil též vlastní chladící boxy na pivo. Ke konci roku 2019 byla založena samostatná značka piva Chmeloun, které už dnes vaří 9 vlastních druhů piva a současná pivotéka je jediné distribuční místo, kde se dají koupit. Buď si ho zájemce může odnést v klasickém balení domů, nebo posedět a dát si ho točené. Motivem pro název Chmeloun měl souvislost s původním prodejním místem, kde měli v teráriu živého chameleona. Jelikož je pivní svět pestrý různými druhy piv a chutí, chameleon tvoří vhodnou adekvátní metaforu pro jejich značku. Ačkoliv už původní chameleon není živý, zvěčnili jej malbou na zdi, který jim vyhotovil na zakázku místní umělec a tatér Jaroslav Šulda. Ostatní názvy piv určitým způsobem odkazují na typické segmenty Kralup. Například polotmavý ležák Kralupol, UniPetro N13 či Rafka S11, evokují vazbu k bývalé stejnojmenné rafinérce, a tu místní lidé velmi dobře znají. Dále zimní pivo Hostibock, jehož název je odvozen podle místního kopce, který se jmenuje Hostibejk. Jde o silné pivo bavorského typu. Řada pivních stylů je ze zahraničního chmele, což zpestřuje nabídku. Poslední novinkou je pivní pálenka z vlastního piva, která má 48%. Jelikož jí uvedli na trh v prosinci 2021, tak šlo spíše o dárkový vánoční produkt. Sledují též nové odrůdy chmele ve světě a jejich chuťový profil, protože každý rok je plno nových odrůd. Jelikož rádi experimentují, tak se nedávno rozhodli vařit pivo z novozélandského chmele. Zahraniční chmel kupují u speciálních distributorů, přičemž musí sledovat, kdy jsou sklizně v zahraničí a jaké nové odrůdy se dostávají na trh. Letos na to chtějí navázat a zkusit používat chmel z různých destinací či chmelařských oblastí. Aktuálně připravují Africký speciál, který bude spojen se Zooparkem Zájezd u Kladna. Její výběr není náhodný, neboť právě tam jsou jedni z největších chovatelů chameleonů v Evropě. Kromě vlastních piv nabízí dalších 60 druhů piv jiných pivovarů, hlavně regionálních, ale občas i nějaké vzdálenější například z Moravy. Pro zajímavost v České republice existuje kolem 550 minipivovarů. Doplňkově v pivotéce nabízí také cidery různých značek včetně nealko. Preference je zaměřena na minipivovary a řemeslné výrobce bez cukru, bez barviv a éček. Příkladem je lokální značka je Tátův sad, která produkuje řemeslné limonády a cidery. Pivotéka dokonce nabízí i vlastní merchandise pro fandy pivní kultury a sběratele. Standardně mají logované trička, mikiny, tílka, kšiltovky, logované sklo a keramické džbány. Návrh etiket na láhve si pan Blecha jako majitel značky Chmeloun tvoří sám. Je to sice takový grafik amatér, ale důležité je, že to dělá srdcem. Grafické zpracování mělo též svůj vývoj. Na začátku byly jen černobílé s motivem Kralup. Později začaly být barevné s logem Chmeloun. Poslední zmíněná novinka ohledně chmele z Nového Zélandu má grafiku Maurů. Každá várka se vaří v objemu 1000 až 2000 litrů dle typu, který kopíruje prodejnost. Do vnitřního prostoru pivotéky se vejde 35 lidí k sezení a v létě mají předzahrádku, která pojme dalších 35 lidí. Díky dobré poloze je podél pivotéky slepá ulice, takže zde není provoz a lidé mohou přijíždět na kole nebo rodiče přichází s kočárkem. Analogicky se tam dá snadno parkovat. Celoročně nabízí studenou kuchyni, kterou si zajišťují sami například nakládané hermelíny a jiné sýry, utopence, klobásy i pomazánky. Posledně jmenované dělají v různých chutích jako pivní, škvarková nebo bůčková. Pivotéka je otevřená od pondělí do soboty v čase od 15:00 do 22:00 nebo dle covidových opatření. Pro osobní odběr převažuje balení v PET lahvích, ale též stáčí do skla, takže lidé si běžně nosí džbánek na 2 až 3 piva. Pokud někdo pořádá grilovačku nebo víkendovou párty, tak mu mohou zapůjčit sudy ve variantách objemu 15, 30 nebo 50 litrů včetně výčepu. Pravidelně se také účastní různých lokálních, převážně letních akcí, zejména Dny Kralup, Food festivalů, přičemž ten letošní podzimní se konal 24. září 2022, Happening na Mostě, jarních i podzimních farmářských trhů či Festivalu piva v Neratovicích, kde mimochodem vyhráli první místo s pivem Speciál, které se stalo nejoblíbenějším pivem festivalu. Jestli máte rádi výlety i pivo a chystáte se za zážitky do Kralup, tak můžete zvážit do svých plánů i pivotéku U Chameleona a otestovat regionální specifické chutě, neboť jde o originální receptury tvořené s vášní a poctivým řemeslem. Pokud by někdo měl zájem o zmíněný merchandise, o spolupráci nebo o cokoliv ohledně piva, může nám napsat a my to rádi adekvátně zařídíme.

Chcete se prezentovat na internetu? Potřebujete web pro své podnikání nebo pro své osobní zviditelnění. Chcete propagovat své služby nebo zboží, publikovat své dílo hudební, výtvarné, fotografické, filmové atd. Jediná cesta je mít správné webové stránky a co to znamená se dozvíte v tomto článku. SPRÁVNÝ WEB - VAŠE WWW PREZENTACE

Začátky provozu nynější pečovatelské služby v Horní Cerekvi byly těžké. Pod správou města pečovatelská služba plně nevyhovovala zákonným požadavkům. Proto od července 2018 převzala pečovatelskou službu v Horní Cerekvi Oblastní charita Jihlava. Z toho důvodu byly kanceláře v domech s pečovatelskou službou na Rybniční a Sportovní ulici pronajaty Oblastní charitě Jihlava. Jihlavská charita udělala výběrové řízení a z jedenácti uchazeček byly vybrány Božena Válková, Karla Hašková a Ivana Matějková, které jsou pečovatelkami dodnes. Vzniklo středisko Charitní pečovatelské služby Horní Cerekev, které patří pod Oblastní charitu Jihlava, ta pod Diecézní charitu Brno. Poté se asi po dvou letech vedení střediska mužem vedoucí stala Markéta Němcová. Jak je obecně známo, manipulovat výběrová řízení a dosazovat lidi na vedoucí posty je v naší zemi bohužel "sport", ve kterém opakovaně všichni prohráváme, zde se to naštěstí nestalo. V CHPS Horní Cerekev naopak došlo k tomu, že jsou tady spravedlivě vybraní lidé na správná místa a jejich přístup je profesionální a lidský. Bez nadsázky má pečovatelská služba v Horní Cerekvi čtyři anděly a to netvrdíme ne na základě toho, že si to myslíme, ale protože to víme! Středisko zajišťuje služby ve velkém rozsahu, a to nejen v obci Horní Cerekev ale i v jejích místních částech, navíc v obci Batelov, Bezděčín a Švábov. Dovoz jídla, nákupů, léků, doprovázení a dovoz klientů k lékaři, připomenutí léků a podání jídla. Pochůzky, praní a žehlení, úklid a pomoc při osobní hygieně je běžnou náplní práce pečovatelek, které málokdy potkáme v kanceláři, protože jsou většinu pracovní doby v terénu. V kanceláři však můžete zastihnout vedoucí služby, která vám zdarma poskytne základní sociální poradenství a může vám pomoci ve vaší nepříznivé sociální situaci. Raději si ale schůzku telefonicky domluvte, protože zde není každý den, protože má na starosti ještě další pobočku OCHJ a to v Kostelci u Jihlavy. Nemá smysl vyjmenovávat vše, co je v nabídce služeb místní Charity, jen nás ještě zaujala položka topení v kamnech a donáška paliva - bohužel tuto službu v současné době nemůžeme využít, tedy ani posoudit její kvality, ale už se rodí plán, jak by se to dalo realizovat :-) Dům s pečovatelskou službou ve Sportovní ulici je dvoupatrový s výtahem, má bezbariérový přístup i koupelnu. V tomto domě se nachází 16 bytů vybavených kuchyňskou linkou, elektrickým sporákem, vlastní koupelnou a WC. Ostatní vybavení bytu si zajišťuje nájemník sám. Nachází se zde také kancelář a technické prostory pro Charitní pečovatelskou službu Horní Cerekev, prádelna se sušárnou a koupelna. Každý měsíc v předem určený den dům navštěvuje pedikérka. Nájemníky do DPS vybírá a následně s nimi nájemní smlouvu na byt uzavírá obec, bez konzultace se sociální pracovnicí CHPS, což podle nás postrádá logiku, když se mají poté stát klienty pečovatelské služby. Dle slov vedoucí se bohužel někdy stává, že noví nájemníci domů s pečovatelskou službou nejsou doopravdy v nepříznivé sociální situaci a služby nepotřebují a často je ani využívat nechtějí. Což je ale globální problém pečovatelských domů v celé ČR. Vedoucí si ale pochvaluje spolupráci s obcí, kdy v případě nefunkčního zařízení volají panu starostovi a ten okamžitě pošle pracovníky obce na opravu. Je to z toho důvodu, že Charita má v nájmu pouze určité prostory pro provoz služby, ale dům spadá pod správu města. Dále bude následovat rozhovor s vedoucí střediska Charity ČR v Horní Cerekvi Bc. Markétou Němcovou, DiS. a s pečovatelkami. Nejdříve jsme položili několik otázek paním pečovatelkám Boženě Válkové, Ivaně Matějkové a Karle Haškové. První otázka byla proč se rozhodly pracovat v Charitě ČR? "Protože nás tato práce velmi zajímala a naskytla se příležitost přihlásit se do konkurzu. Práce pro Charitu nás naplňuje a baví." Další otázkou jsme se zeptali zda se znaly, již předtím než začaly společně pracovat v Charitě? "Více méně jen od vidění, ale od prvního setkání jsme se stali nejen kolegyně, ale i přítelkyně, které si vždy dokáží vypomoci a bezproblémů se domluvíme nejen na pracovních věcech." Třetí otázka směřovala, jaké vnímají paní pečovatelky komplikace u své práce? "Občas nám práci komplikují předsudky, které stále v lidech přetrvávají nebo, když rodina odmítá naši pomoc, kterou by klient opravdu potřeboval. Rovněž je někdy těžké, když by chtěl člověk pomoci, ale prostě to nejde vzhledem k zdravotnímu stavu klientů. Jinak žádné komplikace nevnímáme. V poslední otázce jsme se zeptali na nějakou veselou nebo zajímavou příhodu z jejich práce. "Denně zažíváme spoustu veselých někdy i neveselých příhod. Každý den je něčím výjimečný. Rády vzpomínáme na klienty, kteří už tu s námi nejsou, jaké situace s nimi člověk prožil a někteří nám opravdu přirostli k srdci." Následuje rozhovor s vedoucí Charitní pečovatelské služba OCH Jihlava - středisko Horní Cerekev Bc. Markétou Němcovou, DiS. Jak začala vaše práce v Charitě ČR - co byl rozhodující moment, kdy jste se rozhodla pro tuto činnost? Když jsem se před jedenácti lety rozhodovala, čím budu, zvítězila u mě už tehdy touha pomáhat lidem, proto jsem nastoupila ke studiu sociální práce. Po střední škole jsem začala pracovat na dohodu v Charitní pečovatelské službě Kostelec u Jihlavy, rozvážela jsem tehdy obědy klientům. Za několik měsíců mi byla nabídnuta pracovní pozice pečovatelky na celý úvazek. Já tuto nabídku přijala a tři roky jsem zde pracovala současně s dálkovým studiem sociální práce na UP v Olomouci. Poté jsem z Charity na rok a půl odešla do Brna, rozšířila jsem si zde obzory o práci v neziskových organizacích a ráda jsem se tehdy vracela do pečovatelské služby v Kostelci a Horní Cerekvi, jako vedoucí od října roku 2020. Charita ČR je zřizována římskokatolickou církví (konkrétně Českou biskupskou konferencí) a středisko v Horní Cerekvi spadá pod Oblastní charitu Jihlava a ta pod Diecézní charitu Brno. Ovlivňuje církev Vaší práci jsou v této souvislosti vyžadovány nějaké zvláštní povinnosti? Víra po nás není vyžadována, dokonce se udává, že více pracovníků v organizaci je nevěřících. Já vnímám práci v Charitě jako péči o potřebné s přidanou hodnotou, které necírkevní pečovatelské služby nemají. Pracovníci Charity by měli dodržovat zásady a hodnoty, kterými se charitní služba řídí. Měli by mít určité odborné a osobnostní kvality, respektovat poslání Charity a usilovat o jeho naplňování a zároveň svou prací realizovat své vlastní osobní poslání. Pracovat jako vedoucí v Horní Cerekvi bylo Vaše rozhodnutí nebo o tom bylo rozhodnuto? Rozhodla jsem se zúčastnit se výběrového řízení na tuto pozici a bylo o tom rozhodnuto, když mě na tuto pozici z ostatních uchazečů vybrali. Tehdy si myslím, že zvítězila moje znalost služby z dřívějších let a práce na obdobné pozici v Brně v jiné organizaci. Co je náplní Vaší práce? Budu se to snažit zestručnit. Jsem zodpovědnou osobou za kvalitu poskytovaných služeb uživatelům CHPS Horní Cerekev, tak CHPS Kostelec. Vedu jednání se zájemci o službu, provádím sociální šetření, tvořím smlouvy o poskytování služby. Vedu individuální plánování uživatelů, poskytuji základní sociální poradenství, spolupracuji na tvorbě Standardů kvality sociálních služeb, metodik a předpisů služby, jednoduše vedu veškerou dokumentaci o službě. Zodpovídám za měsíční vyúčtování služby, jsem členkou Odborného kolegia služeb pro seniory, účastním se strategického plánování organizace. Mám na starosti výběr nových pracovníků, jejich zaučení, tvorbu docházek, pracovní náplně pracovníků, jejich povinné vzdělávání,…to není vše, ale to hlavní. Samozřejmě když je potřeba, jdu pomoci pečovatelkám do terénu s přímou péčí o klienty. Jak byste hodnotila spolupráci s městem Horní Cerekev? Město Horní Cerekev naši službu výrazně finančně podporuje, za což jsme vděčné, protože to vůbec není automatické. Kdyby více obcí v okolí mělo takovou starost o stárnoucí občany, jako město Horní Cerekev, všem by se hned lépe v těchto službách pracovalo a občanům obcí lépe žilo. Jinak na záležitostech běžného provozu jsme se vždy byli schopni s vedením města dobře domluvit, spolupráci hodnotím na výbornou. Máte nějaké plány, co chcete změnit? Stanovujeme si společné roční cíle pro celou Charitní pečovatelskou službu, roční cíle pro konkrétní střediska. Je to neustálý proces zlepšování kvality služby, protože nechceme usnout na vavřínech. Já osobně bych ráda v Horní Cerekvi a okolí změnila povědomí občanů o pečovatelské službě, chci docílit toho, že pečovatelská služba již nebude pouze o dovozu obědů nebo nákupů, ale hlavně o pomoci v tíživé sociální situaci. Myslím tím pomoc a podporu pečujícím osobám, které se rozhodnou pečovat o člena rodiny v domácím prostředí. Můžeme být jejich pravá ruka, minimálně pro radu či nápomoc, například při úkonech osobní hygieny a podání jídla, samozřejmě také poskytovat péči kvůli potřebnému odpočinku pečujících osob. Doufám, že těchto rodin, které se rozhodnou o péči o bližního doma, bude přibývat a my budeme moci být nablízku. Jaký je Váš názor na současnou světovou situaci? Můj názor na současnou světovou situaci je bohužel pesimistický, obávám se do budoucna zhoršujících se životních podmínek pro další generace. Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho sil a úspěchů v činnosti Charitní pečovatelské služby v Horní Cerekvi, ale i celé Charitě v ČR a ve světě.

Vyrobením domácí šunky vzroste nejenom Vaše prestiž, ale šunka, kterou uděláte bude chuťově i svým složením nesrovnatelná s tou kupovanou. Domácí šunka nemá dlouhou trvanlivost, protože neobsahuje žádné konzervanty, ale jelikož je výborná, určitě Vám nezůstane v lednici ani pár dnů. Nejdříve si musíte koupit šunkovar. Zaplatíte za něj kolem 2000 Kč. Šunkovar nebo-li řeznická forma slouží k výrobě a vaření domácí šunky a pro správnou realizaci vaší "šunkové akce" je nezbytná. Šunkovary si můžete koupit hliníkové, nerezové i plastové. Nedoporučujeme levné šunkovary, které jsou osazeny pouze jednou slabou pružinou. Tlak pružiny je příliš slabý a šunka se velmi často rozpadá. Správné šunkovary mají silné pružiny a jsou masivní a díky tomu mají pružiny perfektní přítlak na maso. Výhodou menších šunkovarů je, že díky jejich malé výšce nepotřebujete k vaření příliš velký hrnec. Dále doporučujeme si koupit teploměr, protože správná teplota v hrnci je pro výrobu šunky důležitá. Teploměr pořídíte bez problému do 500 Kč. Uvedené investice se vám určitě vrátí a výsledek vaší práce vám přinese radost. Všechno máme nakoupeno připravený hrnec, tedy dále ingredience: 1 kg vepřové kýty, 10 g soli, 10 g Pragandy, 1 polévkovou lžíci medu, 100 ml vody. Pokud z jakéhokoliv důvodu nemáte rádi med můžete dát místo medu lžičku cukru, ale když už, tak vždy pouze a jenom moučkový cukr. Nicméně upozorňujeme, že medová šunka je velká dobrota. Také si dle chuti můžete připravit trochu česneku, tymiánu nebo mandle (celé). Kdo má rád pálivé nasype si chilli. Všeho přiměřeně, dle vaší chuti. Kořenit samozřejmě můžete, ale nemusíte. Tak hurá na to - ať se dílo podaří! Maso mějte na začátek podchlazené. Vepřovou kýtu očistíme od jednoduše dostupných blan, nemusíme odstraňovat úplně vše. Nakrájíme maso na kousky jako na guláš (o délce hrany cca 2 cm), pár kousků nakrájíme na droboučké dílky, přidáme sůl a Pragandu a nejlépe rukama vše propracováváme, aby se začala vylučovat bílkovina. Přidáte med a koření a pokračujete v míchání. Postupně přiléváme vodu. Vyloučená bílkovina, vypadá jako světle růžová kaše a bude pojivem, které bude šunku držet pohromadě. Maso dáme do igelitového sáčku a necháme jeden den v lednici odležet. Pak jej vyndáme pořádně znovu vymícháme a dáme do formy (šunkovar), který pořádně utáhneme. Vše znovu dáme na jeden den i z formou do lednice. Připravíme si hrnec s ohřátou vodou a naplněný šunkovar do něj uložíme. Forma by měl být potopená do výšky, kam dosahuje maso, ale horká voda určitě nesmí natéct dovnitř. Jestliže máte k dispozici plynový sporák pod hrnec s vodou dejte na plamen litinový plát. Ten teplotu rozvede po celém dnu hrnce. Pro kontrolu teploty použijete teploměr, protože teplota nesmí přesáhnout víc než 75 °C. Optimální je tak 70 °C. Var šunce škodí! Naší domácí šunku vaříme 1,5 hodiny. Na tomto místě je nutné připomenout, že jak bylo uvedeno na začátku, vše je normováno a časováno na 1 kg masa. Pak necháme naplněný šunkovar vychladnout. Můžeme horkou vodní lázeň vyměnit za studenou s ledem, čímž se proces urychlí. Proces chlazení ve vodě trvá 2 hodiny nespěchejte. Rozhodně nevyndávejte šunku teplou, hrozilo by její rozpadnutí. Pak ještě vezmete vychlazený šunkovar s vaší šunkou a dejte ho do lednice. Sice už byste mohli šunku vyklopit a konzumovat, ale počkejte si a nechte jí odležet. Další den ráno můžete svolat rodinu nebo pozvat známe a přátele. Vaší domácí šunku nakrájíte a můžeme jí společně vychutnávat :-) Recept a postup jsme konzultovali a doplňovali se skutečným odborníkem, šéfkuchařem (RESTAURACE 99) a farmářem Lukášem Štindlem z Českého Krumlova.

První říjnový víkend bude na hradě Sovinec opět ve znamení historických, ochotnických a komediálních vystoupení. Oba dny, tedy 1. a 2.10.2022 budou věnovány šermířské akci s názvem Balady zbojnické aneb Šermířské povídky a loupežnické příběhy, které neskončily katovou sekerou, což je úžasné lákadlo na výlet a zážitky. Celodenní program s názvem v duchu zbojnických balad je zárukou vysoké kvality zábavy po celý víkend od 9:00 do 18:00, kde nebudou chybět jedinečné souboje na sekery, palcáty a meče. Z účinkujících se o zábavu postarají jednak pražská Skupina historického šermu BIBUS SPIRITUS, která zahraje svou výbornou šermířskou pověst výbornou šermířskou pověst Valdštejnova smrt a příběh Osamělý rváč. Dále taktéž z Prahy zavítá významná Šermířská a divadelní společnost FUENTE OVECHUNA s historickými komediemi Žižka a Golem. Pak zlínská Skupina historického šermu NUNTIUS REGIS předvede své pásmo soubojů, tanců a další šermířské příběhy. A co by byla akce na Sovinci bez dravých ptáků? Proto bude v prostorách hradu vystavený Sokolnický dvorec, ve kterém si se sokolníkem můžete popovídat a vyzkoušet si dát dravce i na ruku a vyfotit se s ním. Výborným doplňkem programu jsou ukázky historických řemesel, které si budete moci třeba i vyzkoušet. Kovářské řemeslo představí mistr Jakub, u kterého si budete moci něco vlastnoručně ukovat nebo v jiném stánku si za asistence zkušených dam budete moci vyrobit svíčku pro radost. A na nádvořích se setkáte s další spoustou stánků a trhovců, nabízejících různý sortiment předmětů okrasných, užitkových, uměleckých, kovových, dřevěných, voskových, zvučných i hlučných, voňavých i sladkých, chutných a všelijakých dalších. Pro návštěvníky budou o víkendu přichystány každých půl hodiny kostýmované prohlídky hradu s průvodcem od 9:30 do 17:00 ve třech různých okruzích - přesný rozpis prohlídek bude k dispozici na pokladně. Brány hradu Sovinec, který leží mezi Šternberkem a Rýmařovem 3 km nad obcí Paseka, se otevřou vždy od 9:00 do 18:00 s následujícím programem: 09:45 Kovářské řemeslo - ukázky zručnosti 10:05 Balady zbojnické spektrál 10:20 Sokolnické přílety dravých ptáků sokolníci 10:40 Pásmo souboj a dobových tanců Nuntius 11:00 Valdštejnova smrt šermířská pověst Bibus 11:30 Žižka šermířská komedie 12:00 Sokolnické přílety dravých ptáků sokolníci 12:20 Slavík loupežník šermířský příběh Nuntius 12:55 Osamělý rváč šermířská pověst Bibus 13:30 Sokolnické přílety dravých ptáků sokolníci 13:45 Golem šermířská černá komedie Fuente 14:15 Svár vody s vínem šermířská pověst Nuntius 14:50 Sokolnické přílety dravých ptáků sokolníci 15:05 Valdštejnova smrt šermířská pověst Bibus 15:40 Žižka šermířská komedie 16:10 Sokolnické přílety dravých ptáků sokolníci 16:30 Ukončení programu

Dračí národe i všichni běžní smrtelníci, pojednání o Půlnočním drakovi 2022 je na světě. Když to budete honit mobilem, dohoníte to, ale máte-li možnost notebooku nebo počítače užijete si to více. Všechny fotky jsou povoleny ke stažení, můžete je hodnotit kliknutím na srdíčko, ale také pohodlně sdílet, kam chcete. Pokud bude někdo chtít nějakou fotku ve vysokém rozlišení stačí, když nám napíše. Čtěte a koukejte 219 fotek a 33 videí - pulnocni-drak-2022

Malá nenápadná obec Horka nad Moravou, ale pořád se tam něco děje, neboť je tam úžasná parta lidí včetně starosty, kteří myslí na místní občany a pořádají různé akce. Lokální nadšenci založili nový spolek Kulturní Horka z. s. , který za podpory starosty využívá prostory obce pro pořádání akcí, na kterých se lidé mohou bavit. Jedna z nich byla pořádána v sobotu 10.9.2022, což byl kulturně zábavný večer s bohatým programem. Příprava ze strany dobrovolníků začala již odpoledne v 16:00, ale oficiální zahájení bylo až od 17:00. v prostranství za obecním úřadem. Tam se lidé postupně scházeli a odsud se též vinula příjemná vůně dobrot z pestré nabídky občerstvení. Lidé, většinou dospělí, si zde mohli koupit grilované kuře s hořčicí a křenem, přičemž sám starosta obsluhoval gril. Dále byl v nabídce kornout s hranolky a kečupem nebo hořčicí, párek v rohlíku, což bylo zase většinou oblíbené pro děti. K pití bylo za nealko Pepsi Cola, balená voda, káva, ke které si v případě zájmu mohli koupit sladké mini věnečky. Pro dospělé bylo točené pivo Jadroš 11 a z panáků Jack Daniels, Jägermeister a rum republika. Zatímco se lidé vychutnávali něco dobrého a povídali se známými, se vybalovala kapela se svoji nástrojovkou, kterou postupně zapojovali, ladili a zkoušeli zvuk. Kolem 18 hodiny bylo vše připraveno k vystoupení rock-folkové skupiny Stracené ráj z obce Mezice, kde je poblíž pískovna. Ačkoliv se každému zdá, že zpívají česko-moravsky, tak podle jejich slov zpívají hanácky. Podobně humorem svému vlastnímu nazývají svůj hudební styl jako Hanácké nezařazený. Složení v kapele je podle počtu nástrojů, tedy na basu, bubny, harmoniku, španělskou kytaru, ale i elektrickou, kupodivu sedmi strunnou. Jakmile začali hrát, publikum se náramně bavilo, neboť muzika byla typicky vhodná pro zábavu, zejména když měli některé legrační texty. Po vystoupení kapely si její členové začali pomalu balit, a tak zároveň probíhala příprava na zlatý hřeb večera, a to promítání vybraného filmu, na který se všichni těšili. Tomu předcházela anketa o hlasování filmu z vybraných nominovaných, což byly Hádkovi, Zátopek, Srdce na dlani a Střídavka. Lidé z Horky volili film z uvedené nabídky, který by chtěli příslušný večer vidět promítat. Vyhrál to film Zátopek a ti, kteří hlasovali pro vítězný film, byli před promítáním slosování a čtyři z nich obdrželi hodnotné ceny. Díky sponzorům v blízkém okolí se podařilo dát dohromady dárky pro výherce. V souvislosti s tím je vhodné poděkovat Květinářství Chomoutov, Vinařství Dufek a Tam Tam Travel Dušan Porada. Jelikož se akce povedla, lze usuzovat, že nás Kulturní Horka zase něčím příjemným překvapí.

Paní Ing. Mgr. Dana Mezerová Nevosádová má právní a ekonomické vzdělání, a mimo výkon právní činnosti např. vede účetnictví spolkům, učí na vyšší odborné škole, vede MC Klubíčko Horní Cerekev, z.s., pro které mimo jiné vyřizuje krajské dotace či jiné způsoby financování (např. šablony), často vystupuje na jednání zastupitelstva (např. ve věci údajného dluhu ve výši 1,6 mil.Kč vůči společnosti VODAK za realizaci vodovodu v Hříběcí poukazovala na promlčenost tohoto závazku; ve věci rekonstrukce školky upozorňovala na nevhodné načasování rekonstrukce na zimu bez dořešení dopadů na děti). Pan Václav Fröhlich pracuje jako vedoucí střediska centrálního vodohospodářského dispečinku ve společnosti Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod, a.s., kde má mimo jiné na starosti správu výpočetní techniky, nákup spotřebního materiálu, servis technického zařízení apod.; je technicky založený se smyslem pro pravidla a pořádek a zajímá se především o běžný chod obce, jak jsou řešeny vzniklé problémy, jak se postupuje při výstavbě či opravách technické infrastruktury či jiného majetku obce. Pan Mgr. Vítězslav Skopal jako ředitel ZŠ zvládl školu úspěšně provést rozsáhlou rekonstrukcí a covidovou dobou a nyní jako aktivní důchodce bude mít více prostoru věnovat se celkovému dění v obci, přičemž mohou být využity jeho nabyté zkušenosti. Pan Vladislav Smejkal se zapojuje ve všem, co se děje v Hříběcí, ať je to pomoc při budování zvoničky, údržba obce či místního hřiště, prohrnování či pomoc při pořádaných společenských akcí. Paní Mgr. Kateřina Petráková, roz. Plešáková je učitelka na 1. stupni základní školy, pracuje s mladšími dětmi a ví tak, jaké aktivity je důležité podporovat pro jejich rozvoj, zná místní část Turovku, často se účastní zasedání zastupitelstev, což pro ni bylo motivací kandidovat. Pan Miroslav Kříž podporuje především sport, zatraktivnil zde závody dračích lodí (Půlnoční drak), praktickými podněty se podílí na projektové dokumentaci výstavby na fotbalovém hřišti, pravidelně organizuje větší společenské akce (např. sportovní ples). Pan Jiří Přibyl má přehled o provozním chodu obce, dává podněty k projektovým dokumentacím (např. v zcela zásadních věcech připomínkovali spolu s p. Skopalem projektovou dokumentaci k hřišti u školy a snažili se prosadit, aby o dotační podporu bylo žádáno už v předchozím roce). Paní Ing. Hana Machalová, roz. Kostřížová, je učitelkou na 2. stupni základní školy, pracuje s dospívající mládeží, pravidelně se podílí na organizaci školních plesů, rozumí finančním a účetním výkazům, zajímá se o environmentalistiku. Pan Tomáš Uríček se aktivně zapojuje především u místních hasičů, kde trénuje oddíl nejmenších dětí, opakovaně pořádal dětské dny v Hříběcí či karneval, hraje fotbal za HPP Hříběcí, kde opět pomáhá při souvisejících akcích či brigádách. Paní Mgr. Pavla Hradecká, roz. Krbová, působí v Horní Cerekvi jako fyzioterapeutka, podporuje tedy především vytvoření vhodných podmínek a zázemí pro zdravý rozvoj obyvatelstva související s dostatkem správného pohybu, prohloubení zájmu dětí i seniorů o pohyb. Paní Mgr. Dobroslava Pezlarová, roz. Matějková, provozuje více jak 30 let advokátní praxi a řadu let vykonávala též právní služby pro město Horní Cerekev, místním obyvatelům často poskytuje radu či právní pomoc, angažuje se např. ve věci zvýšení bezpečnosti chodců v ulici Havlíčkova. Pan Jiří Ježek vykonával pro město určitý čas funkci hospodáře, tudíž rozumí běžnému chodu obce a ví, co je třeba zefektivnit; za jeho působení byly včas a řádně řešeny potřebné údržby či opravy. Nejmladším členem je pan Filip Havelka, který letos začíná studovat medicínu na 2. Lékařské fakultě Karlovy univerzity, aktivně pracuje s dětmi např. jako táborový vedoucí; je nesmírně důležité vychovávat si další generace, které o nás budou jednou rozhodovat. Pan Jaroslav Serbus pracuje ve stavebnictví, působí u místních hasičů jako zástupce velitele, kde se aktivně zapojuje do rekonstrukce hasičské zbrojnice a veškerých hasičských akcí, staral se o zázemí na fotbalovém hřišti; díky svému bouřlivějšímu mládí dokáže na určité problémy nahlížet z úplně jiné perspektivy. Paní Jana Šádová má přehled o běžných problémech chodu obce, aktivně se účastní pořádaných akcí, hlavní motivací, proč kandidovat, pro ni byla účast na jednáních zastupitelstva.

Sraz auto/moto veteránů Dne 21.8. 2022 se uskutečnil 3. ročník srazu příznivců historických motocyklů a vozidel. Konal se na parkovišti u kulturního domu v Horní Cerekvi. První sraz se konala 2. 9. v roce 2018 a letos proběhl k radosti všech účastníků po dvouleté Covidové pauze. Setkali jsme se s hlavním pořadatelem Pavlem Svobodou, který je znám mimo jiné tím, že vyrobil dřevěný model motorky Jawa 550. Možná si může někdo myslet, to je toho modely dělá, kde kdo. Jenomže málo, kdo dělá modely v měřítku 1:1 s každým detailem v dokonalé propracovanosti a ze dřeva. Motorku Jawu 50/550 “Pařez” pan Svoboda vyrobil za 2637 hodin z 21 druhů dřeva a ustanovil tak nový český rekord zapsaný do české knihy rekordů v rámci tiskové konference 32. ročníku Pelhřimov – Město rekordů. Když jsme se tvůrce zeptali jak došel k tomu, že začal stavět dřevěné modely motorek odpověděl: "kamarád mi poslal fotografie dřevěného motocyklu vyrobeného v zahraničí, tak jsem to chtěl zkusit." Odpověď nás dost zaskočila, ale jsme rádi, že kamarád pana Svobody neposlal fotku dřevěného hrocha nebo nebo jelena, sice by to bylo také pěkné, ale motorka je motorka :-) Na srazu byla vystavena jak dřevěná motorka Jawa 50/550 “Pařez”, tak i první dřevěný model s dílny pana Svobody Jawa 250 "Pérák". Na vystavené modely samozřejmě bylo zakázáno sahat, ale velice nás zaujal stolek, kde bylo několik dílů např. kus řetězu a tam se na vše sahat mohlo. Dozvěděli jsme se, že někdy lidé nevěří, že je model dřevěný a proto umožnit lidem si na něco sáhnout považujeme za velice moudrý nápad. Neděle 21.8. 2022 srazu bohužel moc nepřála a deštivé počasí odradilo mnoho účastníků především na motocyklech. Přesto byla atmosféra akce velice příjemná a občerstvení bylo zajištěno. Také byla vyhlášena cena o nejstarší automobil, který se zúčastnil srazu. Vyhrál Citroen B14G (torpédo), rok výroby 1928. Seznam použitého dřeva na výrobu dřevěné motorky Jawa 50/550 “Pařez”: smrk, borovice, tis červený, ořech, eben, hruška, švestka, javor, buk, dub, třešeň, škumpa, rakytník, thuje, bříza, modřín, olše, akát, lípa, jasan, ovangkol. Tis byl z historického stromu Vilémovický tis. Toto dřevo získal pan Svoboda díky ořezům v rámci péče o strom. Vilémovický tis bývá označován jako nejstarší tis střední Evropy, nejstarší strom České republiky ze semínka vyrostl před 1500-2000 lety. REDAKTOR TV NOVA ZNIČIL VZÁCNÝ MODEL DŘEVĚNÉ MOTORKY JAWA 250

Mateřské centrum Klubíčko Horní Cerekev vzniklo v roce 2004 z popudu nadšených maminek, které dokázaly tímto nápadem oslovit i ostatní a z organizace původně zaměřené na maminky na rodičovské dovolené a jejich děti se stala záležitost společenská, organizace, která dnes nabízí široký záběr nejrůznějších aktivit pro všechny věkové skupiny. Od roku 2019 vede mateřské centrum Klubíčko Mgr. Dana Mezerová Nevosádová, kterou jsme oslovili a přinášíme Vám zajímavý rozhovor. V září 2016 jste se stala v Horní Cerekvi lektorkou aktivit v mateřském centru Klubíčko. Co bylo pro Vás hlavní motivací nastoupit do této pozice? Přiznám se, že jsme s mojí kolegyní Janou byly do této funkce tak trochu přemluveny minulou lektorkou, která již měla odrostlé děti a chtěla to předat někomu dalšímu. Pokud by to nikdo po ní nevzal, tak by tato aktivita v Horní Cerekvi skončila, což by byla velká škoda. Byla to pro nás tedy výzva, jestli to zvládneme. Od roku 2019 Klubíčko vedete včetně účetnictví a všech aktivit. Jak vše zvládáte v souvislosti se svou advokátní praxí? Pro mě je to zajímavé zpestření té občas „nudné“ advokátní práce a zároveň mě to i rozvíjí, protože se tím učím spoustu nových věcí – jak si naplánovat lekci tak, aby zaujala i ty nejmenší děti, jak komunikovat s maminkami, jak organizovat a zajistit větší či několikadenní akce, jak zajistit financování jednotlivých aktivit. Ale je to pro mě i časově náročné, např. když celé pondělní dopoledne strávím v Klubíčku, musím pak práci dohánět večer. Proto budu muset alespoň tuto činnost zas předat dál a doufám, že se najde nějaká aktivní maminka, která to za mě převezme. Je to určitě zajímavá zkušenost, která se může jednou hodit někomu i do životopisu 😊. Třeba právě tento článek pomůže k tomu, že se nějaká maminka sama ozve a já nebudu muset nikoho „přemlouvat“. Mrzelo by mě, kdyby tato aktivita v Horní Cerekvi skončila. Navštěvují nebo navštěvovali Vaše děti Klubíčko? Navštěvovaly - musely 😊. Druhé a třetí dítě vlastně hned od narození, kdy jsem je ve vajíčku někam "zaparkovala", abych mohla s ostatními pracovat. Nyní už chodí do školy a do školky, takže se mnou nechodí, a to je právě další důvod, proč je čas předat Klubíčko někomu novému, kdo bude s ostatními maminkami na stejné vlně a budou mít tak společná témata k řešení. Moje děti rády na Klubíčko vzpomínají a např. v době školního volna se mnou i rády jdou. Pro tyto větší děti proto stále pravidelně (dvakrát ročně) pořádáme (doufám, že i co nejdéle budeme pořádat) víkendové pobyty v Nové Cerekvi, plné nejrůznějších aktivit, děti (a i maminky) se sem velmi těší. Vaše šestiletá zkušenost v mateřském centru Klubíčko je více jak dostatečná abyste mohla posoudit spolupráci s městem Horní Cerekev. Jaké je Vaše hodnocení? Spolupráce s městem spočívá převážně v tom, že nám finančně přispívá na chod našeho mateřského centra. V prvních letech mého působení jsme dostávali příspěvek 20 tis. Kč, jednou dokonce 35 tis. Kč na rok. Od roku 2019 však dostáváme pouze 8 000,- Kč a ačkoliv jsme žádali o více, tak bez jakéhokoliv vysvětlení nám byla poskytnuta tato částka. Na běžný chod by nám to stačilo, ale na již zmiňované víkendové pobyty v Nové Cerekvi, na pořádání tvoření pro větší děti, realizaci stezek atd. jsme si tak museli zajistit jiné formy financování, a to např. dotace od Kraje Vysočina, dotace od MŠMT z programu Zvyšování kvality neformálního vzdělávání na Vysočině. Činnost v mateřském centru je tedy zajímavá po všech stránkách, a určitě doporučuji někomu dalšímu, aby si jí vyzkoušel 😊. Jaká je spolupráce s rodiči, případně různými organizacemi, spolky či firmami? Za celou dobu mého působení jsem neměla s rodiči jediný problém. Velké poděkování patří především škole, resp. vedení školy, které nám umožňuje užívat prostory školy, a to jednak ke skladování našich věcí a hraček, ale i pro realizaci našich setkávání, kdy tomu muselo přizpůsobit i výuku tělesné výchovy, abychom mohli mít celé dopoledne gymnastický sál k dispozici. Dále se nám v poslední době dobře spolupracovalo např. se včelaři při výsadbě stromů k židovskému hřbitovu či k vysílači u Bezděčína. Jistě existují nějaké statistiky můžete odhadnout kolik dětí za 6 let vašeho působení prošlo mateřským centrem Klubíčko? Musela bych si projít sešit s docházkou a spočítat to, což se mi teda moc nechce 😊, ale děti se středečních setkávání účastní cca dva roky (tj. od jednoho roku, kdy začnou chodit, do tří let, než jdou do školky) a v jednom roce pracujeme cca s patnácti dětmi, odhaduji tedy tak 45 dětí… Potěšila mě tuhle paní učitelka ze školky, když řekla, že je u nově přicházejících dětí do školky poznat, zda prošly Klubíčkem, že se mnohem lépe adaptují. A to je jeden z našich hlavních cílů. V poslední otázce se nemůžeme nezeptat na Vaše působení v komunální politice v Horní Cerekve. Prosíme o stručnou odpověď. Považujete změnu ve vedení radnice za nevyhnutelnou? Nevyhnutelnou je silné slovo. Řekla bych spíš žádoucí. Při minulých volbách se volalo po změně, a to v podstatě za každou cenu. Změna sice nastala, ale nemyslím si, že úplně k lepšímu. Nechci to zde příliš rozebírat, protože to nesouvisí s mou současnou aktivitou v Klubíčku (ačkoliv mám několik plánů, jak by se dal více využít potenciál a za ty roky vybudované materiální zázemí Klubíčka). Koho by to více zajímalo, odkazuji na naše facebookové stránky: Za spokojenost občanů Hornocerekvicka, či na YouTube, kde když dáte do vyhledávače: Dana Mezerová, vyběhnou vám videa, kde blíže popisuji, proč bych chtěla působit v komunální politice v Horní Cerekvi či co a jak bych zde chtěla zlepšit.

Denisa křížová se narodila 3.11.1994 v Horní Cerekvi a ve věku 27 let se účastnila Olympijských her v Pekingu jako reprezentantka ČR v ženském ledním hokeji. Rovněž se zúčasnila Mistrovství světa v ledním hokeji žen 2016 konaných ve městě Kamloops, Kanada. Denisa je stálicí a oporou ženské hokejové reprezentace od svých 16ti let a s celým týmem se jí podařilo probojovat z Divize II do Top Divize, kde se nároďák několik sezón úspěšně drží. Na své mistrovství světa jede už po jedenácté, a to jedenácté se koná od 26.srpna do 4.září 2022. Je dvojnásobnou držitelkou Zlaté hokejky pro nejlepší hráčku sezóny. Svoji kariéru začala v USA již na střední škole v Lake Placid na National Sports Academy odkud šla dál studovat do Northeasternu, kam se jí podařilo získat stipendium. Získala 169 bodů ve 143 zápasech, stala se tak šestou nejúspěšnější hokejistkou v historii univerzity. Svojí dráhu profesionála odstartovala tím, že jako první Češka byla draftována do ženské verze NHL jako třináctá v pořadí a mohla si zahrát za Boston Pride. Nyní se ze švédského Brynäs přesouvá zpět do NWHL, kde bude hájit barvy týmu Minnesota Whitecaps. Druhým sportem Denisy křížové je hokejbal a z Mistrovství světa v hokejbalu 2017 získala ocenění nejlepší útočník. Denisa Křížová je 165 cm vysoký útočník a hrající na levé straně. Naší redakci se podařilo Denisu, kontaktovat a přinášíme Vám rozhovor. Hrála jste jako dítě s dětmi hokej na zamrzlém rybníce v Horní Cerekvi? Pokud ano považujete to jako základní impuls k Vaší budoucí kariéře a nebo Vás motivovali především tehdejší úspěchy hokejistů ČR, případně vliv rodičů? Co byl první záblesk pro Denisu Křížovou, kdy si řekla budu v ruce držet hokejku? Na rybníku v Horní Cerekvi jsem samozřejmě hrála, trávila tam s kamarády a jejich rodiči mrazivé dny, na což do teď vlastně velmi ráda vzpomínám. Jelikož jsem byla hodně malá (asi tak tři až šest let), tak úplně nedokážu posoudit, zda to byl ten zlomový moment. Spíš zde velkou roli sehráli rodiče, a to zejména taťka. On, jakožto velký sportovec a celoživotní hráč hokeje mě vždy velmi motivoval a podporoval. Jezdili jsme se spolu dívat na zápasy do Pelhřimova na „‚áčko“ a také i s mamkou a ségrou na jeho vlastní zápasy, kde jsme po většinu času byli jediní fanoušci, protože se zápasy hrály pozdě večer. Protože šlo o hokej, tak se večerka nemusela dodržovat a mohla jsem zůstat až do konce zápasu :D No a od té doby mě taťka vozil vždycky v sobotu dopoledne do Pelhřimova do školičky bruslení a už jsem tam zůstala hrát za Spartak od přípravky až po dorost.i ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Na Wikipedii se můžeme dočíst mimo jiné následující: Česká ženská hokejová reprezentace reprezentuje Českou republiku na Mistrovství světa žen IIHF Mezinárodní hokejové federace. Ženskou reprezentaci kontroluje Český svaz ledního hokeje. Od roku 2021 má Česká republika 4 142 hráček. Česká ženská reprezentace je na 7. místě světového žebříčku. Samozřejmě musíme připomenou premiérovou účast Česká ženská hokejová reprezentace na Olympiádě (ZOH Peking 2022). Jistě je těžké prosadit do reprezentace. Vaše cesta do repre. byla "klikatá" nebo "rovná"? Jak byste ze svých zkušeností posoudila fungování reprezentace a Český svaz ledního hokeje? Dostat se do reprezentace v jakémkoliv sportu je úspěch a čest. Pro mě to je radost reprezentovat naši zemi, stát na modré čáře, poslouchat státní hymnu po vítězném zápase je něco ohromujícího a je to ten moment, proč děláte sport. Úsilí, za kterým stojí neskutečné množství tréninků, individuální přípravy, je pro někoho až nepředstavitelné. Hlavní je pro mě mít pocit zázemí a mentální pohodu. Zároveň je pro mě důležité se umět dobře odreagovat a odpočinout si. Zda je cesta klikatá nebo rovná vždy záleží na lidech, kterými se obklopíte a jak se necháte ovlivnit okolím. Takže si myslím, že já jsem si zvolila zlatou střední cestu, která mi pomohla vybudovat si svoje místo v hokejovém světě. Co se týká svazu a fungování reprezentace, tak mi vždy se vším, co jsem potřebovala pomohli a můžu se na ně kdykoliv obrátit. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Začala jste ledním hokejem a hokejbal byl doplňkovým sportem, nebo mají pro vás tyto sporty stejnou prioritu? Hokej byl vždycky hlavní, hokejbal beru spíš jako součást letní přípravy. Potkám tu i holky, které dřív se mnou hrály v reprezentaci nebo v ligu v ČR, tak je fajn se s nimi zase vidět a zahrát si s nimi. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 14. Mistrovství světa v hokejbalu se konalo od 21. června do 27. června 2022 v Lavalu v Kanadě. Mistrovství ISBHF se zúčastnilo 16 týmů. Finále 27.6.2022 - Kanada 3:2 Česko. Máme celkem komplexní informace o finálovém zápase s Kanadou, které obsahují spíše negativní hodnocení na náš tým. Stříbrná medaile je bezesporu skvělý úspěch, ale dle hodnocení odborníků mohlo být zlato. Jak byste tento zápas s jistým odstupem hodnotila z vašeho pohledu? A Kanada... noo začali jsme dobře dokonce jsme vedli 2-0 po první třetině. Ve druhý třetině jsem začali dělat zbytečné chyby a toho Kanada využila. Pak přišli i nějaké vyloučeni a bohužel to dopadlo 3-2 pro Kanadu. Každopádně druhý místo je super a velký úspěch a nemáme se za co stydět. Být druhy na světě je taky krásný. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Olympiáda 2022 Peking na co nejraději vzpomínáte? Tak asi jako první se mi vybaví zahajovací ceremoniál, to bylo úplně neskutečný až dojemný, husí kůže vám běhá po celém těle a srdce buší asi na 1000 procent. To už si říkáte, že už jste ve sportu asi opravdu něčeho dosáhl, když se všemi sportovci světa, s těmi nejlepšími sportovci světa, jdete pod jednou olympijskou vlajkou s jednotným cílem, ukázat ze sebe to nejlepší. Pak taky ráda vzpomínám třeba na Ilju Kovalčuka, který za mnou a mojí spoluhráčkou Pavlínou Horlákovou a Anetou Tejralovou běžel, že se s námi chce vyfotit a prosil nás o fotku. A my celé nervózní odpověděly, že jestli spíš my ho můžeme poprosit o fotku. Šla jsem si na jídlo a najednou se mně ptá Martina Sáblíková, jestli si za mnou může sednout, to jsou takový maličkosti, co vám dělají radost a vzpomínky, že bych mohla vyprávět ještě další hodiny.. :) ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Ohledně sportování, rekreačně jistě praktikujete i další sporty. Jaké? Máte mimo ledního hokeje a hokejbalu ambice ještě v nějakém jiném sportu? No ještě hraji tenis, ale spíš v rámci svého volna. Ráda zkouším všechny možné sporty a ničemu se nebráním, ale hokej mi momentálně dělá největší radost a jediné mé ambice směřují k ledu, hokejce a puku. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- K profesionálnímu sportování a hokej je toho dobrým příkladem patří bohužel také zranění. Co máte za sebou jako nejhorší "zážitek“? Protože se v ženském hokeji nemůže hrát tak do těla a pravidla se trochu liší od toho mužského, tak mě žádné vážné zranění, které by mě vyřadilo ze hry („musím zaklepat“) nepotkalo. Naraženou ledvinu, pohmožděný kotníky, naštípnuté kosti v ramenní jamce a neustálé modřiny nebudu snad brát ani jako zranění. Bolí to, to né že ne, ale nemám rada, když týmu nemůžu pomoc k výhře. V tomto umím jít i za hranici bolesti. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Kariéra žen ve sportu je většinou přerušena nebo končí založením rodiny. Budete dělat radost svým fanouškům ještě alespoň do příští Olympiády, která by se měla uskutečnit v roce 2026 v Miláně? To je hodně daleká budoucnost. Od září jsme v novém olympijském cyklu a spoustu holek teď má nová angažmá, včetně mě. Pokud vše půjde dobře, bude se mi dařit, tak ta chuť zažít olympiádu ještě jednou bude velká. Samozřejmě pokud bude držet také zdraví. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jak vypadá běžný den Denisy Křížové, například týden před MS v hokeji? Týden před MS už jsme s celým týmem pohromadě. V podstatě to probíhá tak, že po snídani máme sraz v kabině, máme rozcvičení, po tom máme trénink na ledě, následuje výklus a protažení v tělocvičně. To zvládneme před obědem a odpoledne už máme meetingy, koukáme na videa soupeřů a jdeme opět do bruslí a na druhý trénink na led, následuje regenerace a končím večeří někdy kolem cca 20h. Důležitý je pro mě i odpolední spánek, který zvládám mezi obědem a prvním meetingem. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jaký máte vztah k Dračím lodím. Pádlovala jste někdy nebo raději bubnujete? :-) Dračí lodě? Letos mi snad vyjde podívat se na Půlnočního draka v Horní Cerekevi, ještě jsem ho nikdy nezažila, slyšela jsem na něj spousty pozitivních ohlasů. Těším se, až to konečně uvidím a zažiji. Vzpomínám si, že jsem snad jela i závody na úplném začátku týmu Marné Snahy na závodech v Telči, po té už jsem z časových důvodů a ustálení členů v jejich týmu nejela. Tak třeba letos na domácí vodě mě do týmu vezmou, i kdyby jen jako talisman :) ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jaká jídla máte ráda - máte nějaké nejoblíbenější? Protože už jsem procestovala téměř celý svět a ochutnala toho hodně, tak nejoblíbenější asi vždy bude česká kuchyně. Poctivý hovězí vývar s domácími nudlemi a kuře na paprice nebo koprovka, to se jen tak neomrzí. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- V jaké oboru byste se chtěla uplatnit v "civilním životě"? Umíte si představit i dráhu trenéra hokeje nebo hokejbalu? Asi umím, u hokeje bych chtěla zůstat, uvidíme ale, jakým směrem se vše bude vyvíjet a jak dlouho ještě budu hrát. Zatím nemám konkrétní představu, ale u sportu bych ráda zůstala a třeba předávala dál zkušenosti nejen malým dětem. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Poznala jste už pěkný kus světa a mluvila s mnoha lidmi. Jaký máte názor na současné světové dění? Je to složitá situace a bohužel, to co se děje odnáší i svět sportu. Všichni sportovci ctí ducha "fair play" a to, že je pak někomu zakázáno jet nebo se nemůže zúčastnit turnaje, který je pro něj důležitý či ho považuje za vrchol sezóny, pak odnese nejen jeho psychika, ale možná i motivace. Nemůže za to, do jaké role ho jeho stát staví a ani s tím nic dělat nemůže. Jen prostě každé ráno vstane, trénuje a doufá.

Myšlenka zúčastnit se závodu v Benátkách se zrodila v hlavě Miroslava Kříže a dle své povahy ji okamžitě začal realizovat. Svolal poradu a bylo rozhodnuto - jedeme do Benátek. Považoval to za výzvu a také nový impuls pro posádky dračích lodí v Horní Cerekvi. Akce proběhla 2.6. - 6.6. 2022 a závodu se zúčastnili: Martin Duba, Jirka Svatek ml., Jirka Bulant, Marcela Průchová, Naďa Šamajova, Andrea Mašková, Petr Prokýšek, Tomáš Zlatíčko, Martin Šimák, Pavel Chadim, Alice Andrdlová, Šárka Andrdlová, Soňa Mertlová, Jirka Svátek st., Libor Bureš, Daniela Buriánková, Pavel Lajtkep, Martina Pechová a MIROSLAV KŘÍŽ. Společná pohodová jízda autobusem začala ve čtvrtek 2.6. 2022 večer v Táboře, kde jsme měli sraz s pražskou posádkou, která rovněž jela na závody do Benátek. Naší loď vezlo na přívěsu pomocné vozidlo několik hodin před námi. Po příjezdu v pátek v 8 ráno, jsme se hned ubytovali - bydleli jsme v pěkných a příjemných chatkách a následně proběhlo koupání v moři a krapet piva, abychom setřásli ze sebe všechen prach z cesty. Benátky (italsky Venezia, benátsky Venesia nebo Venexia) jsou hlavní městos severoitalské oblasti Benátsko. Jeho historické jádro leží na ostrovech v mělké Benátské laguně, oddělené od Jaderského moře úzkou kosou Lido, novější části města byly vybudovány na pevnině (Mestre). Ve dnech zvaných "acqua alta" (vysoká voda), kterých bývá každoročně průměrně 54, se zde zvýší hladina moře až o 90 cm. V sobotu jsme jeli svojí lodí do Benátek a poctivě jsme si odpádlovali 8 KM, abychom získali startovní čísla - loď jsme nechali v maríně. Poté proběhla prohlídka Benátek a pomalu jsme se psychicky připravovali na závod. V neděli 5.6. 2022 to vypuklo. Nejdříve jsme z maríny jeli 3 KM na start. Startovalo 1850 různých lodí - jak píše pořadatel závodů v pokynech: Závodu se mohou zúčastnit veslice jakékoli hmotnosti a velikosti. Počet veslařů v lodi, také není nijak omezen. Celkem se závodu zúčastnilo 7500 lidí, což byl limit. Start byl úchvatný přesně v 9 hod. se ozvala obrovská rána z děla a propukla neskutečná atmosféra - strašný řev, křik, pláč, radost. Každý z nás měl husinu po těle. V jeden moment se dalo do pohybu 1850 plavidel a 7500 lidí dělalo, to co my. Doslova masakr - žádná taktika, každý včetně nás se snažil hlavně, co nejdříve se dostat z "chumlu". Závodní trať byla dlouhá 40 KM na moři. Celou trať jsme projeli s přestávkami za 4,5 hodiny. Zažili jsme vlny, kdy se přední pádlaři veslem nedotkli vody a pádlovali vzduch - stále se musela vylévat voda, kterou jsme ve vlnách nabírali. Ke konci při příjezdu do Benátek bylo vše pod přísnou kontrolou policie, která řídila a koordinovala dopravu v kanálech. Byla tam neskutečně mělká voda, kdy jsme mnohdy pádly drhli o dno. Ulice lemovaly lidé, kteří křičeli a tleskali všem projíždějícím lodím. Tento závod nikdo nevyhrál a nikdo neprohrál. Každý, kdo zvládl start a dojel do cíle dostal medaili. Cílová čára "46. VOGALONGA 2022" byla na konci Canal Grande, na úrovni baziliky della Salute. Medaile a certifikáty o účasti se tam rozdávali z k tomu zřízených pontonů. Jakmile loď obdržela své ocenění, musela rychle mimo oblast, aby ostatní posádky mohly dosáhnout pontonu. Závod Vogalonga 2022 byl již 46 ročník. Celé závody vymysleli a začali pořádat tři kamarádi v roce 1974, kteří si uspořádali závod v regatě na lodích mascarete (dvoučlenná veslice - vesluje se ve stoje). V té době se začaly hodně prosazovat čluny s motorem, ale třem kamarádům z nichž jeden byl novinář se podařilo závody rozšířit a zapojovalo se postupně stále více posádek, až se z toho stala celosvětově známá akce. Bylo to úžasné, nádherné a dobře chápeme, proč toto chce každý zažít. Všichni jsme si to moc užili. Závěrečná cesta autobusem byla plná společně prožitých zážitků a utekla nám rychle. Do Horní Cerekve jsme se vrátili v pondělí 6.6. 2022 v 18:00. Arrivederci :-)